I přes svou poměrně krátkou existenci se institut svěřenského fondu dá považovat za plně etablovaný do českého právního prostředí. Jeho popularita stále strmě stoupá, když jen za posledních pár let se počet svěřenských fondů zněkolikanásobil a v současné době je zaevidováno téměř tři tisíce svěřenských fondů. Tento vzestupný trend je zapříčiněn širokou možností jejich využití.

Svěřenský fond představuje oddělené a nezávislé vlastnictví majetku bez právní osobnosti vyčleněného zakladatelem. Je spravován pověřeným správcem, zpravidla jmenovaným zakladatelem. Zakladatel má v této souvislosti plnou diskreci rozhodnout o osobě svěřenského správce a správou majetku pověřit kvalifikovaného profesionálního správce.

Takový profesionální správce zastává roli manažera, který při péči o svěřenský fond využívá své odborné znalosti a zkušenosti, aby zajistil kvalifikovanou správu fondu. Na tuto osobu jsou současnou právní úpravou kladeny vyšší požadavky s ohledem na potenciální odpovědnost k náhradě škody dle § 2950 občanského zákoníku.

Seriál
Svěřenské fondy

Září
Svěřenský fond jako prostředek ochrany majetku

Říjen
Údaje zapisované o svěřenských fondech ve veřejnoprávních evidencích

Listopad
Jaké údaje o svěřenském fondu jsou veřejně dostupné? Část I. – Evidence svěřenských fondů

Prosinec
Jaké údaje o svěřenském fondu jsou veřejně dostupné? Část II. – Evidence skutečných majitelů

Leden
Podnikání svěřenského fondu

Únor
Základní daňové otázky vztahující se ke svěřenskému fondu

Majetek svěřenského fondu může nicméně spravovat i kolektivní orgán v podobě vícečlenné rady svěřenských správců. Jeho výhodou je možnost zajištění správy osobami napříč obory významnými z hlediska budoucího fungování svěřenského fondu. V této souvislosti je třeba doplnit, že svěřenský fond neslouží pouze k pomyslnému zakonzervování vloženého majetku, ale při vhodném nastavení vnitřního mechanismu fungování také k jeho dalšímu zhodnocování a rozmnožování. Z toho může v konečném důsledku profitovat jak sám zakladatel, tak i další osoby v postavení obmyšlených svěřenského fondu ve smyslu § 1457 a násl. občanského zákoníku.

Svěřenský fond již dávno nepředstavuje pouze nástroj mezigeneračního transferu rodinného majetku či ochrany před budoucími majetkovými spory dědiců, nýbrž své uplatnění stále častěji také nachází při ochraně majetku před riziky vyplývajícími z podnikání. Právě ochrana před věřiteli a z toho vyplývající snížení podnikatelského rizika a zabezpečení soukromého majetku jsou jedním z dalších přínosů tohoto institutu.

Rizika podnikání a jejich následky

V kontextu uplynulého roku, který byl pro většinu podnikatelů velmi nepříznivý, pro některé dokonce likvidační, začala rezonovat otázka ručení, odpovědnosti a dalších rizik souvisejících s podnikáním. Následující odstavce poskytují základní přehled možných rizik a hrozících důsledků v případě jejich naplnění.

Nejohroženější skupinou podnikatelů nesoucí podnikatelské riziko jsou fyzické podnikající osoby, takzvané OSVČ, neboť vykonávají svou činnost na vlastní účet a odpovědnost. Důsledkem této odpovědnosti je povinnost podnikatele hradit závazky ze svého soukromého majetku bez omezení.1 💬 Neomezené, a navíc solidární ručení soukromým majetkem platí rovněž pro společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.

Společníci společnosti s ručením omezeným ručí za dluhy společně a nerozdílně s ostatními společníky do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podobně ručí za dluhy také komanditisté komanditní společnosti. Ručitelská povinnost je tedy omezena jak výší počátečního vkladu, tak splněním vkladů všech společníků. Riziko tudíž spočívá také v solidárním postavení společníků, neboť ani splnění počátečního vkladu nevylučuje povinnost ručit za závazky společnosti, pokud některý z ostatních společníků nesplnil svou vkladovou povinnost.

Věřitel se tak může při nesplaceném souhrnu vkladů všech společníků uspokojit nejen na majetku společnosti, ale také na soukromém majetku kteréhokoliv společníka. Tomuto důsledku samozřejmě jako ve všech ostatních případech předchází získání vykonatelného právního titulu.

Naopak v případě akciové společnosti je ručení akcionářů omezeno pouze na zrušení akciové společnosti s likvidací, kdy akcionář ručí za dluhy akciové společnosti do výše podílu na likvidačním zůstatku, jinak za dluhy akciové společnosti neručí.

Členové voleného orgánu obchodní společnosti, označovaní někdy také jako management společnosti, jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Tato povinnost se odráží v odpovědnosti za škodu, která v důsledku jejich nevydařeného podnikatelského rozhodnutí může společnosti vzniknout. Povinnost k náhradě škody představuje jak skutečnou škodu, tak ušlý zisk. Pokud by člen voleného orgánu způsobenou škodu nenahradil, ručil by věřitelům společnosti za její dluhy v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud by se věřitel nemohl domoci plnění na společnosti. V této souvislosti právní úprava členům voleného orgánu podstupujícím podnikatelské riziko zaručuje ochranu před odpovědností za škodu v důsledku chybného podnikatelského rozhodnutí při naplnění takzvaného pravidla podnikatelského úsudku.2 💬

Při posouzení, zda člen voleného orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se mimo jiné vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní společnosti. Důkazní břemeno leží na členovi voleného orgánu, který se měl porušení svých povinností dopustit.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.