Letos 22. října proběhne 8. sněm České advokátní komory. Před touto pro českou advokacii významnou událostí stojí za připomenutí, jaké byly počátky stavovské samosprávy, jejíž historie se odvíjí od druhé poloviny 19. století.

Vznik advokátních komor v habsburské monarchii umožnil provizorní advokátní řád, schválený císařským nařízením č. 364/1849, podepsaným v Schönbrunnu dne 16. srpna 1849 Františkem Josefem I. a ministrem spravedlnosti Antonínem rytířem Schmerlingem. O pět dnů později otiskly Havlíčkovy Národní nowiny český text tohoto právního předpisu.

Čtenář se tak obratem dozvěděl, že „adwokáty ustanowuje ministr sprawedlnosti. On uzawírá nad rozmnožením neb zmenšením advokátních míst, nejsa wázán ustanoweným dosawádním jich určitým počtem, jakož i nad žádostmi o udělení adwokatur pro místa takowá, kdež jich dříwe nestáwalo. Uzawření předchází we wšech pádech wyslechnutí mínění apelačního (nejwyššího zemského) saudu a advokátní komory“.

Advokátní řád stanovil, že „advokátní komoru činí wšichni adwokáti, jenž bydlí w okresu zemského saudu“ s tím, že ministr spravedlnosti mohl povolit vznik společné komory pro advokáty z více zemí. Podle § 3 citovaného řádu „komora ustanowí wolbau stálý wýbor“. Advokátní řád dále stanovil, že „ona wolí presidenta komory, jenž předsedá spolu i we stálém wýboru, jakož i audy wýboru a určuje jejich počet. Wolby tyto stáwají se absolutní wětšinau hlasů, a mají platnost na jeden rok, wýsledek wolby a obor pro činnost wýboru obmezený má se neprodleně appellačnímu (nejwyššímu zemskému) saudu udati, tento wšak uwědomí o tom ministerstwo sprawedlnosti a weškeré auřady toho okresu, we kterém jest advokátní komora“.

V článku Advokacie československá, publikovaném v roce 1928 v časopisu Právník, napsal tehdejší prezident Advokátní komory v Čechách Alois Stompfe, že došlo k „sestavení Pražské komory advokátní ve valném shromáždění advokátů dne 14. února 1850, v němž prvním presidentem Pražské komory zvolen byl zemský advokát Václav rytíř z Eisensteinu“.

První prezident Advokátní komory v království Českém Václav Ignác Eisner, rytíř z Eisensteinu (1793−1881), pocházel z německého sklářského rodu, který dosáhl nobilitace a zčásti se usadil v Čechách.

Václav rytíř z Eisensteinu vystudoval pražskou právnickou fakultu a dne 2. července 1817 zde byl „za doktora veškerých práv povýšen“. Oženil se s Marií Schaabnerovou von Schönbaar († 1866), dne 26. prosince 1819 se manželům narodil nejstarší syn Václav (1819−1901), který rovněž vystudoval práva, působil však ve veřejné správě.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.