Nejmenší děti už nebudou umisťovány do kojeneckých ústavů, zvýší se pěstounské odměny a příspěvek na výkon pěstounské péče. To jsou nejvýznamnější změny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, jehož novelu na konci září podepsal prezident. Návrh tak po řadě pozměňovacích návrhů dospěl do úspěšného finále.
Novelu advokáti zabývající se rodinným právem vítají. „Přijetí novely hodnotíme velmi kladně. Vedle řady drobných a technických změn řeší novela zásadní problémy, na které poukazovala odborná i laická veřejnost,“ vysvětlují Irena Valíčková a Štěpán Janků z advokátní kanceláře Valíček & Valíčková. Podle jejich názoru význam, který novele politici přisuzovali, odráží i to, že se ji v závěru volebního období podařilo v množství ostatních neprojednaných zákonů prosadit.
Za stěžejní změnu k lepšímu považuje Irena Valíčková zejména opouštění umisťování dětí mladších tří let do kojeneckých ústavů. Výjimka bude platit pro děti s těžkým zdravotním postižením a pro děti umísťované v sourozeneckých skupinách do školských dětských domovů. „Dosavadní nastavení kritizovali tuzemští i zahraniční odborníci hlasitě a dlouho. Nejen proto, že je ústavní výchova pro stát nákladná, ale hlavně kvůli dopadům, jaké může na takto malé děti mít. Jejich umisťování do kojeneckých ústavů má totiž podle odborníků závažné negativní dopady na jejich budoucí sociální život − ať už jde o narušení přirozené mezilidské důvěry nebo třeba schopnosti vycházet s ostatními. Není proto divu, že jiné unijní země umisťování děti do tří let věku do těchto ústavů už dříve omezily,“ podotýká.
Česká republika byla ve středoevropském kontextu posledním státem, který umožňuje bez jakýchkoli omezení svěřovat dětí předškolního věku do ústavních zařízení, a to navzdory dlouhodobě a plošně publikovaným výsledkům výzkumů o negativních účincích ústavní péče na nejmenší děti. Umístění malého dítěte do ústavní péče je mezinárodními orgány vnímáno jako forma citového zanedbávání dítěte, která je zakázána jako jedna z forem násilí na dětech podle Úmluvy o právech dítěte. „Nyní už je důležité zajistit ‚jen‘ to, aby tato změna proběhla hladce a tato skupina dětí − kterých je u nás nyní něco přes dvě stě − našla bezpečný a zdravý domov. Pevně věřím, že tomu tak bude. A předpokládám, že až se tato změna osvědčí, přistoupí Česká republika po vzoru jiných států k dalšímu zvyšování tohoto minimálního věkového limitu,“ doufá Valíčková.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později