Nejvyšší soud k nekalé soutěži při provozování služby informační společnosti
Nekalou soutěží může být i obchodní model provozovatele veřejného datového úložiště. Nejvyšší soud rozhodl, že když takový provozovatel poskytuje uživatelům odměnu, jejíž výše je závislá na počtu či rozsahu stahování jimi uložených souborů jinými uživateli, aniž by přiměřeným způsobem ověřil, zda tato odměna není placena v souvislosti s ohrožováním či porušováním práva duševního vlastnictví, dopouští se nekalé soutěže.
Tuto odpovědnost provozovatele neomezují ani pravidla takzvaného bezpečného přístavu vůči vzniku odpovědnosti za obsah informací uložených na žádost uživatele podle zákona o některých službách informační společnosti.
V tomto případě podala žalobu Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu, z. s., proti provozovatelům datových úložišť Hellshare a Hellspy. Tito provozovatelé nabízeli uživatelům partnerský program, díky němuž tito mohli získat finanční prospěch z toho, že budou na server ukládat zajímavé soubory − stáhnul-li si takový soubor jiný uživatel, získal jeho uložitel za 1 MB dat 0,0071 Kč.
Nejvyšší soud doplnil, že provozovatelé se nedopouštějí nekalé soutěže již tím, že uživatelé mohou uložené soubory vyhledávat pomocí elektronického vyhledávače. Důležité však je, aby provozovatelé ani aktivně neovlivňovali výsledky vyhledávání nad rámec samotného automatického procesu, ani s těmito výsledky jinak nenakládali takovým soutěžně významným způsobem, že by tím vstupovali na trh zpřístupňování předmětů duševního vlastnictví.
Více v rozsudku sp. zn. I23 Cdo 2793/2020.
I u společnických žalob je soudní poplatek splatný s podáním návrhu, připomenul Nejvyšší soud
Nejvyšší soud zdůraznil, že podává-li společník za společnost společnickou žalobu, musí za tuto společnost též zaplatit soudní poplatek. Tyto žaloby nejsou bez dalšího a automaticky osvobozeny od poplatkové povinnosti s tím, že povinnost zaplatit soudní poplatek bude uložena teprve v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Není-li soudní poplatek zaplacen, soud řízení zastaví.
Zákonné nastavení vycházející z toho, že poplatková povinnost za řízení vzniká v případě společnických žalob již podáním žaloby a že poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je sama společnost, je vhodným a proporčně vyváženým řešením, které nejlépe odpovídá požadavkům regulační funkce soudního poplatku. Společníkům totiž na jedné straně umožňuje podat společnickou žalobu, a to aniž by nesli náklady soudního poplatku; na druhé straně však s tím, že společníci budou v mnoha případech fakticky přinuceni zaplatit soudní poplatek namísto společnosti a teprve následně uplatnit svůj nárok na vrácení takto vynaložených prostředků.
Nejvyšší soud však zároveň vyložil, že odůvodňují-li to poměry obchodní společnosti a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, může žalující společník v případě tzv. společnické žaloby požádat o osvobození společnosti od soudního poplatku. Nejvyšší soud totiž vnímá hrozbu spočívající v tom, že společník zaplatí soudní poplatek namísto společnosti a společnost následně nebude mít dostatečné množství finančních prostředků, aby mu takto vynaložené náklady vrátila.
Podrobněji viz usnesení sp. zn. 27 Cdo 1767/2020.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později