Nejdříve Velká Británie a později Sovětský svaz se neúspěšně pokusily ovládnout tento strategicky důležitý stát a významné naleziště mědi, železné rudy, síry, bauxitu, lithia a dalších vzácných nerostů důležitých pro moderní průmysl. Při exodu západních vojáků a diplomatů z Kábulu zaujal postoj Číny, která s klidem oznámila, že s Tálibánem míní udržovat vztahy. Čína k tomu má řadu dobrých důvodů. Zatímco Američané po 20 let v zemi válčili, Číňané tam poklidně rozvíjeli ekonomické kontakty. Dnes působí v Afghánistánu přes 100 čínských firem v těžařském průmyslu, dopravě, spojích, ale i v oblasti vojenských dodávek. V roce 2008 získaly dvě čínské společnosti právo těžit měď v dolech s druhými největšími ložisky této suroviny na světě.

Afghánistán rovněž zapadá do čínské koncepce Nové Hedvábné cesty. Především z historického hlediska, protože Čína se nijak netají tím, že její projekt Pás a cesta, který v roce 2013 představil prezident Si Ťin-pching, navazuje na starobylou obchodní spojnici mezi Čínou a Evropou. Už od jejího založení ve 2. století př. n. l. procházela také Kábulem. Nový projekt Pás a cesta sice přes Afghánistán vést nemá, nicméně Čína hodlá vybudovat čínsko-pákistánský ekonomický koridor, jehož součástí by měla být i železniční tepna mezi pákistánským Péšávarem a Kábulem.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.