Nejdříve Velká Británie a později Sovětský svaz se neúspěšně pokusily ovládnout tento strategicky důležitý stát a významné naleziště mědi, železné rudy, síry, bauxitu, lithia a dalších vzácných nerostů důležitých pro moderní průmysl. Při exodu západních vojáků a diplomatů z Kábulu zaujal postoj Číny, která s klidem oznámila, že s Tálibánem míní udržovat vztahy. Čína k tomu má řadu dobrých důvodů. Zatímco Američané po 20 let v zemi válčili, Číňané tam poklidně rozvíjeli ekonomické kontakty. Dnes působí v Afghánistánu přes 100 čínských firem v těžařském průmyslu, dopravě, spojích, ale i v oblasti vojenských dodávek. V roce 2008 získaly dvě čínské společnosti právo těžit měď v dolech s druhými největšími ložisky této suroviny na světě.
Afghánistán rovněž zapadá do čínské koncepce Nové Hedvábné cesty. Především z historického hlediska, protože Čína se nijak netají tím, že její projekt Pás a cesta, který v roce 2013 představil prezident Si Ťin-pching, navazuje na starobylou obchodní spojnici mezi Čínou a Evropou. Už od jejího založení ve 2. století př. n. l. procházela také Kábulem. Nový projekt Pás a cesta sice přes Afghánistán vést nemá, nicméně Čína hodlá vybudovat čínsko-pákistánský ekonomický koridor, jehož součástí by měla být i železniční tepna mezi pákistánským Péšávarem a Kábulem.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Michal Tomášek
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



