Nejdříve Velká Británie a později Sovětský svaz se neúspěšně pokusily ovládnout tento strategicky důležitý stát a významné naleziště mědi, železné rudy, síry, bauxitu, lithia a dalších vzácných nerostů důležitých pro moderní průmysl. Při exodu západních vojáků a diplomatů z Kábulu zaujal postoj Číny, která s klidem oznámila, že s Tálibánem míní udržovat vztahy. Čína k tomu má řadu dobrých důvodů. Zatímco Američané po 20 let v zemi válčili, Číňané tam poklidně rozvíjeli ekonomické kontakty. Dnes působí v Afghánistánu přes 100 čínských firem v těžařském průmyslu, dopravě, spojích, ale i v oblasti vojenských dodávek. V roce 2008 získaly dvě čínské společnosti právo těžit měď v dolech s druhými největšími ložisky této suroviny na světě.
Afghánistán rovněž zapadá do čínské koncepce Nové Hedvábné cesty. Především z historického hlediska, protože Čína se nijak netají tím, že její projekt Pás a cesta, který v roce 2013 představil prezident Si Ťin-pching, navazuje na starobylou obchodní spojnici mezi Čínou a Evropou. Už od jejího založení ve 2. století př. n. l. procházela také Kábulem. Nový projekt Pás a cesta sice přes Afghánistán vést nemá, nicméně Čína hodlá vybudovat čínsko-pákistánský ekonomický koridor, jehož součástí by měla být i železniční tepna mezi pákistánským Péšávarem a Kábulem.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později