S koncem letošního léta došlo do cíle připomínkové řízení k projednávanému návrhu zákona o preventivní restrukturalizaci. Ten přináší preventivní restrukturalizace jakožto nový právní institut určený podnikajícím osobám v přechodných finančních obtížích. Podmínkou je, že se nenacházejí v úpadkové situaci, kterou by bylo nutné řešit insolvencí. Nabízí jim efektivní nástroj včasného řešení problémů.

Východiska navrhované právní úpravy

Navrhovaný koncept preventivní restrukturalizace na rozdíl od tradičních institutů insolvenčního práva představuje flexibilní nástroj pro odvrácení úpadku podnikatele a tím i možnost záchrany jeho životaschopného podniku. I proto bylo v průběhu legislativních prací odstoupeno od záměru včlenit předmětnou úpravu do současného insolvenčního zákona.1 💬 Ministerstvo spravedlnosti se raději vydalo cestou samostatného právního předpisu.

Současné české právo nezakotvuje prostředek, kterým by bylo možné komplexně řešit hrozící úpadek podnikatele, aniž by bylo nutné zahájit insolvenční řízení.2 💬 Podnikatelé sice mají možnost se se svými věřiteli „neformálně domluvit“, to vše ale v rovině smluvního práva a bez opory v podobě konkrétního institutu a možné ingerence soudu. V rovině závazkového a korporátního práva se tak jedná o složitý proces, u řady podnikatelů mnohdy prakticky nerealizovatelný.

Pro tuzemského zákonodárce přitom není preventivní restrukturalizace žádnou překvapivou novinkou. Předkládaný návrh zákona o preventivní restrukturalizaci představuje transpozici evropské směrnice z roku 2019.3 💬 Na evropské úrovni se totiž již dlouhodobě zintenzivňují snahy o omezení zbytečné likvidace životaschopných podniků a o zachování fungujícího vnitřního trhu. Vedle dynamického vývoje v oblasti insolvenčního práva se tak evropská zákonodárná iniciativa projevila i v oblasti mimosoudního řešení finančních problému ekonomicky činných subjektů.

Společnosti v preventivní restrukturalizaci

Okruh subjektů, na nějž se aplikují ustanovení navrhovaného zákona, se týká pouze podnikatelů − právnických osob. Ostatní osoby (tedy všechny fyzické, byť podnikající) jsou z působnosti zákona vyloučeny. Důvodem je předpoklad, že fyzické osoby nebudou schopny unést transakční náklady preventivní restrukturalizace (náklady na profesionálního restrukturalizačního poradce, náklady restrukturalizačních řízení či například náklady ocenění obchodního závodu). Dále se vychází ze skutečnosti, že pro fyzické osoby je výhodnější využít buď možnost individuálního vyjednávání s klíčovými věřiteli, nebo využít takzvané postupy druhé šance − institut oddlužení (lze využít i pro podnikající fyzické osoby).

Podnikatele v rámci preventivní restrukturalizace však nelze chápat jako insolventního dlužníka. Preventivní restrukturalizace nepředstavuje další způsob řešení úpadku, ale prostředek, kterým se má úpadku podnikatele předcházet.

Dlužník zaujímá v celém procesu preventivní restrukturalizace zásadní postavení, neboť je jeho iniciátorem − preventivní restrukturalizace je totiž ryze dobrovolný nástroj řešení nepříznivé finanční situace. Dlužník je tak osobou sepisující restrukturalizační plán (pokud toto oprávnění nedeleguje na poradce) a zejména osobou, která vybírá dotčené věřitele.

Na rozdíl od insolvenčního řízení není při realizaci preventivní restrukturalizace podnikatel neustále v postavení účastníka soudního řízení. Tím se stává pouze výjimečně v separátních řízeních, která jsou iniciována v souvislosti s nutností řešit dílčí otázky vyplývající z obecného rámce restrukturalizace.

Účely preventivní restrukturalizace

Preventivní restrukturalizaci lze definovat jako proces včasného ozdravění provozu obchodního závodu podnikatele, u kterého nastala podniková krize, jež ale nedospěla do stadia úpadku. Ozdravení provozu má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem, který bude odrážet společně odsouhlasenou budoucí obchodní a provozní strategii, díky níž (za cenu poskytnutí určitých úlev) získají věřitelé lepší perspektivu uspokojení.

Koncepce preventivní restrukturalizace má podle aktuálního návrhu zákona čistě sanační charakter. Podnikatelé v postavení dlužníků, respektive ve finančních obtížích, mají po realizaci určitých opatření umožněno nadále pokračovat zcela nebo částečně ve své dosavadní podnikatelské činnosti. Těmito opatřeními mohou být například změny ve složení majetku a závazků, kapitálové struktuře, prodej majetku nebo části podniku či provedení faktických provozních změn. Prostředky preventivní restrukturalizace ale spojuje společný jmenovatel − mají především zabezpečit, aby se činnost podnikatele jakožto dlužníka včas a účinně vnitřně upravila a podnikatel se tím vyhnul úpadku.

Základním účelem preventivní restrukturalizace tedy není řešení úpadku (ten řeší prostředky insolvenčního práva), ale předejití úpadkové situaci. Podnikatele v určité fázi ekonomického selhání má podpořit a motivovat k zachování jeho podniku a umožnit mu další podnikání i v budoucnu, navíc bez stigmatizace v podobě řízení dle insolvenčního zákona.

Povaha restrukturalizace

Proces preventivní restrukturalizace je postaven na bázi takzvaného hybridního řízení. Spojuje soukromoprávní prvky (představované vyjednáváním podnikatele s jeho věřiteli), zároveň však počítá se zásahy ze strany soudu (počítající například s nutností vyloučit zmaření realizace restrukturalizace ze strany některých věřitelů či zajistit ochranu věřitelů před jednáním podnikatele s nepoctivým záměrem). Privátní postup podnikatele by přitom měl být převažující, zatímco soud by do procesu restrukturalizace měl vstupovat pouze výjimečně při řešení mimořádných situací.

Pro restrukturalizaci je klíčový požadavek a předpoklad vysoké míry spolupráce a shody podnikatele s věřiteli za současné vzájemné důvěry. Specifickým prvkem restrukturalizace je, že se dotýká jen určitých skupin podnikatelových věřitelů, jejichž pohledávky potřebuje uspořádat. Automaticky ale nezahrnuje všechny věřitele. V insolvenčním řízení je tomu naopak, neboť v rámci něj dochází ke kolektivnímu řešení všech dluhů úpadce.

Základními podmínkami úspěšné realizace restrukturalizace jsou existence životaschopného závodu a schopnost podnikatele udržet tento závod dále v provozu. Ty však nepřezkoumává soud, ale hodnotí je dotčení věřitelé označení dlužníkem v restrukturalizačním plánu.

Zahraniční praxe totiž v zásadě úspěšně vychází z předpokladu, že dotčení věřitelé jsou zpravidla dobře seznámeni s hospodářskou situací podnikatele, obdrželi od něj adekvátní informace pro posouzení jeho ekonomických poměrů, znají specifika trhu a důkladně analyzovali možná rizika. Tato teze přitom vychází vstříc především specializovaným sektorovým věřitelům (bankám). To aniž by z hlediska posuzování možností a schopností konkrétního podnikatele bylo třeba ve větší míře zapojovat restrukturalizační soud (jako je tomu u rozhodování o úpadku dlužníka).

Za základní princip preventivní restrukturalizace se považuje, že po jejím zahájení automaticky nedochází ke zveřejnění informace ve veřejně přístupném rejstříku, a to z důvodu minimalizace dopadů negativní publicity na podnikatele. Ke zveřejnění se přistupuje až po zahájení vybraných typů restrukturalizačních řízení, které mohou mít širší dopady na dlužníka a jeho věřitele. Vybrané typy řízení zabývající se pouze dílčími otázkami budou vedeny jen v neveřejném režimu. V obecné rovině se o restrukturalizaci dozvědí jen ti věřitelé, které dlužník vybere a označí v rámci restrukturalizačního plánu a zahrne je do celého procesu. Ostatní věřitelé se o tomto procesu přitom dozvědět nemusí.

Další výhodou neveřejnosti restrukturalizace je omezení viktimizace podnikatele jako dlužníka, se kterým se setkáváme v rámci insolvenčního řízení. Po něm i při úspěšném absolvování reorganizačního řízení zůstává za dlužníkem dlouhou dobu snadno dohledatelná dlužnická stopa. To přitom může zásadně ovlivňovat jeho podnikatelské možnosti (například při posuzování úvěruschopnosti).

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.