Smyslem rozhodčího řízení má být dobrat se v kratším čase, ale hlavně za vynaložení podstatně méně energie spravedlivého rozuzlení podnikatelských neshod. Rozhodčí soudy tak mají představovat pružnější alternativu ke klasickým soudům, kde vyřešení sporu trvá mnohdy léta a o úspoře nákladů nemůže být řeč. Místo toho ale už delší dobu řeší rozhodci spory sami mezi sebou, a to cestou právě soudních žalob. Obliba rozhodčího řízení mezitím v tuzemsku dále upadá. Ze statistik projednávaných věcí vyplývá, že za posledních deset let klesla více než pětinásobně. Může za to i zákaz rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, který podstatnou část dřívějšího nápadu přesměroval zpátky k obecným soudům.
V tuzemsku působí několik rozhodčích institucí. Drtivou většinu pří má pravomoc řešit Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře (RSHK) s univerzální kompetencí. Na jednoho rozhodce tam v průměru připadá jedna arbitráž ročně. RSHK má na poli rozhodčích řízení výsadní postavení. Zákon mu dovoluje rozhodovat veškeré spory mezi podnikateli, pokud mezi sebou uzavřou rozhodčí smlouvu. Pouze u každého asi dvacátého případu si strany pro hledání spravedlnosti vyberou jinou instituci. Patří mezi ně dva stálé rozhodčí soudy − při pražské Burze cenných papírů a při Českomoravské komoditní burze Kladno (PRIAC). Ty však mají zatím úzkou specializaci a mohou rozhodovat pouze spory kolem cenných papírů, respektive komodit.
Do letošního ledna bylo možné právní experty mezi těmito institucemi sdílet. Jeden rozhodce tak mohl být členem více než jednoho arbitrážního tělesa, což odpovídá i zvyklostem ze zahraničí. Rozhodci tam mívají smlouvu s více rozhodovacími centry, přičemž některé z nich se specializují pouze na úzce vymezené odvětví.
Personální čistky
To ale už není možné. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře se rozhodl svůj monopol upevnit a s cílem zajistit si exkluzivitu přišel zkraje roku s ultimátem: buď se jeho členové vzdají angažmá u ostatních soudů, nebo budou ze seznamu rozhodců vyškrtnuti.
Předseda RSHK Juraj Szabó rozhodnutí obhajuje snahou o znovuobnovení důvěry veřejnosti v rozhodčí řízení: „Naši rozhodci nemohou být nadále zaměňováni a spojováni s jinými stálými rozhodčími soudy nebo společnostmi organizujícími rozhodčí řízení,“ řekl Szabó. Vadí mu také vyvolávání mylného dojmu, že i ostatní stálé rozhodčí soudy mají univerzální pravomoc rozhodovat jakékoliv typy sporů. RSHK v tomto směru vadila úprava řádů ostatních dvou stálých soudů. „Na ně navázala marketingová vyjádření, která mohla vzbuzovat dojem, že tyto soudy mohou řešit kterýkoliv majetkový spor,“ pokračuje Szabó, „je pochopitelné, že vůči takovým praktikám jsme se chtěli jasně vymezit.“
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později