Hlavní nápor práce v souvislosti s letošními parlamentními volbami volební senát Nejvyššího správního soudu teprve čeká. Než skončí desetidenní lhůta pro podání volebních stížností, nelze dopředu odhadnout, jakými námitkami se bude senát vedený Tomášem Langáškem zabývat. Přípravu ale nepodceňuje. „Řízení jsou zákonem velmi přísně zalhůtována, takže se v tom kritickém období musíme pravidelně scházet i několikrát týdně,“ potvrzuje v rozhovoru Langášek, že času nebude nazbyt.

Na Nejvyšším správním soudu mimo jiné vedete sedmičlenný volební senát. Navenek to může vypadat, že mimo období těsně po volbách nemá moc co na práci, ale pak nárazově rozhoduje velké množství nápadu. Je toto zdání klamné?

Není klamné. Volební senát je nejintenzivněji zapojen do práce v období těsně po volbách. Pokud má kompetenci v registrační fázi, tak i před volbami − to se týká prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu. V mezidobí se scházíme v zásadě jen k řešení agendy místních referend. Ta totiž probíhají v období mezi volbami, ale není to tak četná agenda. Většinou, když jsou celostátní volby, i agenda místních referend se nám objevuje ve volebním senátu častěji právě proto, že celá řada místních referend je z praktických a finančních důvodů vyhlášena na termín konání celostátních voleb. Pak máme ještě agendu týkající se pozastavení činnosti či rozpuštění politických stran a hnutí. Ta po zřízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí v podstatě ustrnula. Vůbec nebudu spekulovat o tom, proč se tak stalo. Je to možná proto, že úřad plní dobře svou funkci a vede politické strany k tomu, aby plnily své závazky a povinnosti vyplývající ze zákona, zejména na poli zveřejňování výročních finančních zpráv. Anebo to může být způsobeno naopak liknavostí onoho úřadu či nedostatkem komunikace úřadu s vládou, která má možnost zahájit řízení před Nejvyšším správním soudem, to samozřejmě nevím.

K jak velkému útlumu u této agendy došlo?

Naposledy jsme o balíku těchto návrhů ze strany vlády rozhodovali v roce 2019. V době, kdy to měl na starosti kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, se na nás s železnou pravidelností co rok nebo co dva roky vláda obrátila s balíkem 30 až 50 návrhů na pozastavení činnosti nebo rozpuštění politických stran a hnutí. A teď v podstatě ta agenda neexistuje.

JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.

Vystudoval pražskou právnickou fakultu, na Central European University v Budapešti pak získal diplom LL.M. v oboru srovnávacího ústavního práva. Kariéru začínal v Kanceláři veřejného ochránce práv. Téměř deset let působil i u Ústavního soudu jako asistent předsedy, později jako vedoucí analytického odboru a generální sekretář. Na Nejvyšším správním soudu je soudcem od roku 2013, předsedá volebnímu senátu a šestičlennému kárnému senátu. Je jedním ze tří kandidátů navržených vládou, kteří se ucházeli o prestižní post českého zástupce u Evropského soudu pro lidská práva.

Předseda volebního senátu Tomáš Langášek

Jsou některá problematická témata, která spolu diskutujete dopředu?

Před každými volbami se trochu připravujeme. Ta příprava spočívá v tom − a to je hlavně na mých bedrech jako předsedy volebního senátu −, že se svými asistenty sledujeme mediální terén. To, co se k volbám z hlediska organizace a práva píše v novinách nebo na odborných fórech. Snažíme se identifikovat sporné momenty, které by mohly přijít, a pokud takové sporné momenty jsou, snažíme se předem zjišťovat informace a podklady k právní úpravě, judikatuře a tak dále. Jinak volební senát se na budoucí volby systematicky nepřipravuje.

Kdy tedy práce volebního senátu začíná?

Většinou v tom předvolebním týdnu máme první zasedání, které je spíše organizační, rozložíme si časově své možnosti, naplánujeme si pravidelná jednání na období čtyř týdnů po volbách. Ta řízení jsou zákonem velmi přísně zalhůtována, takže se v tom kritickém období musíme pravidelně scházet i několikrát týdně. Například když byly volby do Senátu, tuším v roce 2016, tak jsme v předstihu zaznamenali problémy v souvislosti s kandidátkou do Senátu v Mostě. Byly to spory uvnitř nominující politické strany a dopadlo to na senátorku Dernerovou. Jak se také později ukázalo, skutečně ty volební stížnosti přišly, takže jsme se už předem do určité míry připravovali odborně, získáváním informací. Podobně to bylo před posledními prezidentskými volbami, kdy se objevil problém ještě v té registrační fázi s takzvanými vícenásobnými nominacemi ze strany poslanců a senátorů. To se také objevilo v médiích dávno předtím, než první stížnosti přišly, takže jsme na to byli do určité míry připraveni. Ale jinak nějaká systematická příprava neprobíhá.

Senát v dubnu schválil novelu volebního zákona, čímž reagoval na verdikt Ústavního soudu. Tento nález vyvolal v odborné veřejnosti značnou míru kontroverze. Oprávněně?

Řekl bych, že oprávněná kritika byla v té časové rovině. To řízení před Ústavním soudem trvalo několik let a to by se nemělo stávat v žádném soudním řízení. I když Ústavní soud zveřejnil nějaké důvody pro to, proč nebylo možné rozhodnout dříve, objektivně vzato, i kdyby byly přiléhavé, do značné míry tím oslabil svou argumentační pozici a legitimitu takového rozhodnutí před volbami. Byť nakonec se ukázalo, že byl dostatek času pro přijetí novely zákona o volbách do parlamentu. Zpětně nazíráno, volby nebyly ohroženy, můžeme samozřejmě spekulovat o tom, jestli časový tlak naopak nevedl poslance a senátory k tomu, že snáze byli ochotni dospět ke kompromisu a přijmout novelu. Formálně bylo dost času na reakci, kdyby ale ten nález přišel o rok o dva dříve, bylo by to samozřejmě mnohem lepší, minimálně část argumentů namířených proti nálezu by odpadla.

Vy jste se nechal slyšet, že ani bez této novely by volby ohroženy nebyly. Jak by se v takovém případě lišil výklad volebního senátu od představy zákonodárců?

Toto moje prohlášení bylo opakovaně do určité míry dezinterpretováno a mrzí mě to. Reagoval jsem na konkrétní dotaz, na spekulace, které se objevovaly bezprostředně po nálezu, že se volby nemohou uskutečnit. Tyto obavy jsem označil za liché, ale toto mé sdělení bylo spíše technické, úplně jsem neodhadl, jak bude interpretováno. Prezident republiky už v prosinci volby vyhlásil, jeho rozhodnutí nikdo nezrušil, ministerstvo vnitra a všechny volební orgány tak musely postupovat v přípravě voleb a volby ohroženy nebyly, protože zákon o volbách do parlamentu byl zrušen pouze v té části, která obsahuje pravidlo pro převod získaných hlasů na mandáty. To je pravidlo, které technicky potřebujete až poté, co se volební místnosti uzavřou a výsledky sečtou. Takže já jsem chtěl jen říci, že vůbec není pravda, že se volby nemohou konat.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.