Americký soudce Charles F. Amidon připomíná, ž spory u Nejvyššího soudu často končí pět ku čtyřem hlasům (má devět členů), protože: „(…) ústavněprávní spory jsou hojně rozhodovány nikoliv na základě textu ústavy, ale na základě rozdílných představ o životě“. Už dávno tak neplatí idea, že nejvyšší soudy, které navíc rozhodují o zmíněných společensko-kulturních otázkách, jsou apolitickými institucemi. Dnes je naopak jasné, že při rozhodování každého soudce či soudkyně v takových případech hrají roli nejrůznější mimoprávní faktory. A ve Spojených státech také často fakt, která ze dvou stran a „její“ prezident tohoto soudce (posléze odsouhlaseného Senátem) do funkce navrhla.
Dědictví republikána Donalda Trumpa proto nelze hledat v jeho tweetech nebo v hesle „America first“. Je prezidentem, který dokázal jako jediný v historii během jednoho volebního období převrátit poměr na Nejvyšším soudě (6:3 pro konzervativní síly) a celkově provedl rekordních 218 soudních nominací, které mu následně stvrdil republikány ovládaný Senát. Jedná se navíc o dědictví, které tu s námi bude dlouhé roky, protože soudci mají doživotní mandát a poslední Trumpova nominace, Amy Coney Barrettová, ještě nedosáhla ani padesáti let.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Andrea Procházková
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



