Občas mám pocit, že největším mezinárodním právním problémem není ani tak ochrana území jednotlivých států, ba ani případná diskriminace občanů jiných států, když ti své domovské hranice překročí, ale takzvané špinavé peníze, které se údajně pokouší pořád někdo prát. Alespoň tak je mi to každoročně vysvětlováno úředníky francouzské banky, když mi posílají nekonečné dotazníky, kde mám specifikovat nejen zdroje svých příjmů, ale i další zcela osobní údaje. Já se jen v duchu ptám, proč bych měl rok co rok něco vyplňovat soukromé právnické osobě, kterou banka je, třebaže ji tímto obtěžováním klientů pověřil stát.

Marnost nad marnost. Pak sednu, píšu do předepsaných kolonek a sháním potvrzení o tom, že je vyloučené, abych něco pral či jinak čistil. A popadá mě chuť do dotazníku ještě připsat, že po celý svůj již docela dlouhý život mám na paměti moudrost jistého Římana, jenž se jmenoval Seneca: „Neminem pecunia divitem fecit“, tedy že peníze nikoho neudělaly bohatým. Pochybuji však, že by mi ti bankovní „cifršpioni“ mohli rozumět.

S čistotou peněz však měli správci státní kasy problém i v době renesanční ve druhé polovině šestnáctého století. Peněžní špínu přitom neřešili jenom na papíru. On ten problém totiž vězel poněkud jinde než dnes. V šedesátých letech sice v zemích českých vzkvétal obchod, ale platby za zboží přinášely spousty nesrovnalostí. Pro celou habsburskou monarchii (ať už za vlády Ferdinanda I., nebo Maxmiliana II.) sice platil mincovní řád z roku 1550, ale jen předpis nepomohl. Krejcary, které přicházely ze zahraničí, vzhledově tomuto řádu odpovídaly, jenomže obsahovaly méně vzácného kovu. Čeští stavové, a nejen oni, samozřejmě nebyli spokojeni s takovýmito ochuzenými mincemi. A tak v druhé polovině šedesátých let začali ti, kteří zasedali v českém zemském sněmu, připravovat rozsáhlou měnovou reformu. Císař Maxmilian II. proti tomuto záměru neměl zhola nic. Jeho zajímaly (a to je dnes úplně stejné) především vybrané daně z českých a moravských zemí, a nikoli jakou podobu budou mít peníze.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.