Nejvyšší správní soud: kontrolní hlášení podané advokátem neprolamuje povinnou mlčenlivost
Povinnost advokáta podat kontrolní hlášení není podle Nejvyššího správního soudu v rozporu s povinností advokáta zachovávat mlčenlivost. Zákon o advokacii totiž mimo jiné výslovně prolamuje mlčenlivost ve vztahu k daňové správě. Advokát se proto nemůže odvolávat na advokátní mlčenlivost, má-li plnit povinnosti jako daňový subjekt.
Soud připomněl, že výkon advokacie je především podnikání a že advokát je povinen podávat daňová přiznání, poskytovat daňové správě součinnost, prokazovat svá tvrzení listinami apod. K těmto povinnostem patří i povinnost podat kontrolní hlášení, jehož účelem je ověření plnění daňových povinností podnikatele, v tomto případě advokáta.
Soud zároveň zdůraznil, že advokát nesmí ani daňové správě poskytnout informace o povaze věci, ve které poskytuje nebo poskytoval své právní služby. K tomu však uvádí, že údaje sdělované v kontrolním hlášení (především identifikace plátce a hodnota poskytovaných služeb) nelze považovat za informace vypovídající o povaze věci, ve které právní služby advokát poskytl nebo poskytuje.
Jiná situace by nastala v případě, pokud by advokát musel vydat například výpisy z bankovních účtů, které mohou obsahovat i další údaje (třeba v poznámce pro příjemce platby); tak tomu ale v tomto případě není.
Závěr soudu je platný jak pro období před zásahem Ústavního soudu, který na konci roku 2016 vytkl zákonodárci absenci podrobnější úpravy náležitostí kontrolního hlášení, tak i pro období po vyhlášení příslušného nálezu.
