Rozvoj digitálních technologií a nárůst e-commerce přiměly Evropskou komisi revidovat blokovou výjimku pro uzavírání vertikálních dohod. Komise v létě zveřejnila návrh nařízení o použití čl. 101 odst. 3 smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (návrh revidovaného nařízení) a na něj navazující návrh revidovaných pokynů.1 💬 Učinila tak v rámci probíhajícího legislativního procesu vedoucího k nahrazení současného nařízení o blokové výjimce pro vertikální dohody2 💬 (nařízení 330/2010), které pozbude platnosti ke dni 31. května 2022. Pro dodavatelsko-odběratelské vztahy se jedná o zásadní právní předpis, který by podniky3 💬 měly zohlednit při sjednávání vzájemných práv a povinností, aby se v budoucnu vyvarovaly porušení soutěžního práva a souvisejícím sankcím.

Byť by se mohlo zdát, že výše zmíněná úprava se týká pouze práva EU, je nutno zdůraznit, že nařízení o vertikálních dohodách má významný dopad i pro čistě vnitrostátní vertikální vztahy. Na základě ustanovení § 4 zákona o ochraně hospodářské soutěže4 💬 se totiž uplatní i na dohody, v nichž není obsažen evropský (komunitární) prvek. Níže uvedený příspěvek se věnuje některým změnám, které návrh revidovaného nařízení obsahuje.

Obecná východiska návrhu

Návrh revidovaného nařízení vychází z poměrně rozsáhlé analýzy aktuálního tržního prostředí a změn, které podnikatelská praxe přinesla v průběhu poslední dekády. Tuto analýzu Evropská komise zahájila v říjnu 2018 a její výsledky publikovala v září 2020.5 💬 Z dokumentu přitom bylo možné vyčíst, že ústředním tématem nové úpravy bude pokračující digitalizace ekonomiky, v níž má čím dál tím větší význam on-line distribuce zboží a služeb.

Předem je vhodné připomenout, že pojem „vertikální dohoda“ zahrnuje dohody a jednání ve vzájemné shodě, jež byly uzavřeny mezi dvěma nebo více podniky, z nichž každý pro účely dohody nebo jednání ve vzájemné shodě jedná na různé úrovni výrobního nebo distribučního řetězce.6 💬 Vertikální dohody jsou obecně vnímány jako soutěžně méně problematické než dohody horizontální a v závislosti na tržní síle stran konkrétní dohody lze předpokládat, že mohou zlepšit hospodářskou účinnost v rámci výroby a distribuce svého zboží a služeb.7 💬 Nařízení 330/2010 (jakož i návrh revidovaného nařízení) proto stanoví podmínky, při jejichž splnění nelze na vertikální dohody aplikovat ustanovení čl. 101 odst. 1 smlouvy o fungování Evropské unie. Ve spojení s § 4 zákona o ochraně hospodářské soutěže pak na takovéto dohody nemůže být aplikován ani § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže, který v zásadě odpovídá čl. 101 odst. 1 smlouvy o fungování Evropské unie. Takovéto „blokové“ vynětí bývá rovněž označováno jako takzvaný „bezpečný přístav“ (safe harbour).

Blokové vynětí se obecně uplatní u vertikálních dohod, pokud tržní podíl každého z podniků nepřesáhne na relevantním trhu 30 procent (u dodavatele na trhu prodeje a u kupujícího na trhu nákupu8 💬), a pokud takováto dohoda neobsahuje určitá závažná omezení hospodářské soutěže. Nařízení o blokových výjimkách identifikuje a upravuje některá ujednání, jež pravděpodobně budou soutěžně problematická. Je ovšem důležité zdůraznit, že situace, kdy nejsou splněny podmínky pro aplikaci bezpečného přístavu, sama o sobě neznamená, že je posuzovaná dohoda protiprávní. Mezi soutěžně problematické dohody spadají zejména takzvaná tvrdá omezení uvedená v čl. 4 nařízení 330/2010 (respektive čl. 4 návrhu revidovaného nařízení), která vylučují použití blokové výjimky pro celou vertikální dohodu.9 💬 Ustanovení čl. 5 pak obsahuje vyloučená omezení (takzvané šedé klauzule), na něž se rovněž nevztahuje bloková výjimka, avšak v důsledku jejich sjednání nedochází automaticky k vyloučení výhod pro vertikální dohodu jako celek. Pokud je předmětné ujednání oddělitelné, může se bloková výjimka aplikovat pro zbytek dohody.10 💬

Jak již bylo uvedeno výše, návrh revidovaného nařízení reaguje zejména na změny soutěžního prostředí způsobené rozvojem digitálních technologií a nárůstem e-commerce. Představované změny se dotýkají zejména pravidel pro

  • duální distribuci;
  • rovnocenné závazky (označované také jako paritní ujednání nebo doložky nejvyšších výhod);
  • omezení aktivních prodejů; a 
  • určitá nepřímá opatření omezující on-line prodej týkající se zejména stanovení dvojích cen (dual pricing) a zásady rovnosti (equivalence principle).11 💬

Duální distribuce

Duální distribucí se rozumí situace, kdy dodavatel jednak distribuuje jím nabízené zboží či služby prostřednictvím nezávislých distributorů a zároveň je i nabízí přímo koncovým zákazníkům. Mezi dodavatelem a jeho distributory tak panuje na trhu nabídky předmětného produktu koncovým zákazníkům konkurenční vztah.12 💬

Zásadně platí, že výjimka pro vertikální dohody se nevztahuje na vertikální dohody uzavřené mezi soutěžícími podniky.13 💬 Soutěžícími podniky se rozumí jak konkurenti skuteční, tak konkurenti potenciální.14 💬 Pro určité typy dohod se však výše uvedená zásada nepoužije. Nařízení 330/2010 umožňuje aplikaci bezpečného přístavu právě na případy duální distribuce, tedy nereciproční vertikální dohody, kdy

  • dodavatel je zároveň výrobcem a distributorem zboží, zatímco kupující je pouze distributorem, a nikoliv konkurentem dodavatele na úrovni výroby; nebo
  • dodavatel poskytuje služby na několika obchodních úrovních, zatímco kupující nabízí své zboží nebo služby na maloobchodní úrovni, avšak není konkurentem dodavatele na trhu, na němž od něj služby nakupuje.15 💬 Pro takovéto dohody mezi konkurenty se tak za předpokladu splnění podmínky tržních podílů pod 30 procent a absence závažných omezení hospodářské soutěže uplatní bloková výjimka.

Výše popsaná úprava vychází z tržní situace k okamžiku přijetí nařízení 330/2010, kdy případy duální distribuce byly spíše omezené. Potenciální dopad duální distribuce na horizontální soutěž na maloobchodní úrovni byl považován za méně důležitý než možný dopad na vertikální vztahy v rámci distribuce zboží a služeb.16 💬 Z analýz vypracovaných Evropskou komisí však vyplynulo, že se duální distribuce nyní vyskytuje častěji, což je způsobeno „zejména zvýšeným prodejem přes internet, který usnadňuje dodavatelům přímý prodej, ať už prostřednictvím jejich vlastních internetových obchodů, nebo přes internetová tržiště“.17 💬

Návrh revidovaného nařízení proto zužuje dosud poměrně široký bezpečný přístav a pro duální distribuci a stanoví následující pravidla:

  • Aktuálně platná bloková výjimka se v situacích duální distribuce uplatní pouze v případech, kdy souhrnný tržní podíl stran na maloobchodním trhu nepřesáhne 10 procent.18 💬 Tento tržní podíl přitom nebyl stanoven náhodně, jedná se o prahovou hodnotu pro soutěžící podniky uváděnou ve sdělení Evropské komise de minimis a obdobném oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.19 💬
  • Pro případy, kdy tržní podíl stran dohody překročil 10procentní hranici, avšak stále nepřesáhl 30 procent, se bezpečný přístav uplatní v limitované podobě. V takových případech se i nadále aplikuje bloková výjimka, avšak vyjma jakékoliv výměny informací mezi stranami, kterou bude nutno posoudit dle pravidel pro horizontální dohody.20 💬 Zakázána tak bude zejména výměna aktuálních, strategických a individualizovaných údajů, které snižují strategickou nejistotu o budoucí obchodní politice druhého podniku.21 💬 Výměna informací přitom nemusí být vzájemná a k porušení soutěžního práva může dojít i jednostranným sdělením takovýchto informací, pokud se od něj druhá strana nedistancuje.22 💬
  • Výjimka pro duální distribuci se nepoužije v situacích, kdy poskytovatel on-line zprostředkovatelských služeb23 💬, který rovněž prodává zboží nebo služby v soutěži s podniky (tedy konkurující produkty), jimž poskytuje on-line zprostředkovatelské služby, uzavře s takovým soutěžícím podnikem nereciproční vertikální dohodu.24 💬

Aby mohla být výhoda bezpečného přístavu aplikována, předmětná dohoda samozřejmě nesmí obsahovat omezení, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže či tvrdá omezení uvedená v čl. 4 návrhu revidovaného nařízení.

Rovnocenné závazky

Rovnocennými závazky se rozumí ujednání, dle nichž se jeden podnik zaváže nabízet druhé smluvní straně stejné, anebo dokonce lepší podmínky než ty, které aplikuje v rámci jiných prodejních či marketingových kanálů. Pokud se jedná o závazek nabízet takovéto výhodnější podmínky ve vztahu ke všem ostatním kanálům (například jiným platformám prodeje), jedná se o takzvané dohody o široké paritě. Druhým typem rovnocenných závazků je povinnost nabízet druhé smluvní straně stejné, anebo dokonce lepší podmínky než v rámci vlastního přímého prodeje (například internetových stránek) − takzvané dohody o zúžené paritě.25 💬

Současné nařízení 330/2010 neuvádí rovnocenné závazky mezi tvrdými omezeními (čl. 4) ani mezi vyloučenými omezeními (čl. 5). Dle současné úpravy jsou tak všechna takováto ujednání blokově vyňata. Přesto však soutěžní orgány napříč EU v posledních letech provedly řadu šetření věnující se paritním ujednáním.26 💬

Návrh revidovaného nařízení reaguje na aktivitu soutěžních úřadů a nově v čl. 5 návrhu revidovaného nařízení zahrnuje mezi vyloučená omezení i paritní dohody sjednávané s poskytovateli on-line zprostředkovatelských služeb. Výhoda blokové výjimky se tak neaplikuje na „jakékoli přímé, nebo nepřímé závazky bránící kupujícím on-line zprostředkovatelských služeb nabízet, prodávat nebo dále prodávat zboží či služby konečným uživatelům za příznivějších podmínek s využitím soutěžících [tj. konkurenčních] on-line zprostředkovatelských služeb“.27 💬 U takovýchto ujednání tak bude nutno individuálně posoudit, zda jimi nedošlo k narušení hospodářské soutěže. Avšak pokud bude předmětné ujednání oddělitelné od zbytku dohody, může být pro tuto „zbytkovou část“ bloková výjimka aplikována.28 💬

Naopak bloková výjimka se nadále uplatní pro všechny ostatní situace rovnocenných závazků, jako například závazky v rámci maloobchodního prodeje týkající se přímého prodeje nebo marketingové aktivity (dohody o zúžené paritě), jakož i pro rovnocenné závazky týkající se velkoobchodního prodeje.29 💬 Výše uvedené samozřejmě platí za předpokladu, že tržní podíl smluvních stran nepřekračuje 30 procent.

Omezení aktivních prodejů

K nové úpravě také dochází ve vztahu k limitům možnosti omezit aktivní prodeje. Změny jsou navrhovány, jelikož Evropská komise dospěla k závěru, že dosavadní „pravidla nejsou jasná a omezují dodavatele při tvorbě distribučních systémů podle jejich obchodních potřeb“.30 💬 Nově jsou tak v návrhu revidovaného nařízení definovány „aktivní“ „pasivní“ prodeje, jakož i „omezení aktivních nebo pasivních prodejů“. Jedná se však o poměrně široké definice, a tak i nadále bude v praxi nutno vycházet zejména z návrhu revidovaných pokynů a rozhodovací praxe.

Aktivním prodejem se rozumí veškeré formy prodeje, které jsou odlišné od prodejů pasivních (prodejů, které jsou pouze reakcí na nevyžádané požadavky individuálních zákazníků, aniž by docházelo k reklamní aktivitě ze strany prodejce).31 💬 Jedná se tedy o aktivní oslovování potenciálních zákazníků různými formami marketingu, což zákonitě vyžaduje investice. Aby byly distributoři k takovýmto investicím dostatečně motivováni, může dodavatel jednomu nebo více kupujícím (distributorům) či sám sobě vyhradit určité území či skupinu zákazníků a omezit aktivní prodej ostatních kupujících (ostatních distributorů) v tomto území vyhrazeném pro daného distributora (resp. aktivní prodej vůči skupině zákazníků vyhrazené pro daného distributora). Výše uvedené se označuje jako výhradní distribuční systém.

Návrh revidovaného nařízení nově vyjasňuje, že dodavatel je oprávněn zvolit si více než jednoho exkluzivního distributora pro konkrétní území nebo konkrétní skupinu zákazníků (takzvaná sdílená exkluzivita). Počet takto určených exkluzivních distributorů by měl být stanoven „v poměru k přidělenému území nebo skupině zákazníků tak, aby byl zajištěn určitý objem obchodů pro zachování jejich investičního úsilí“.32 💬 Ani sdílená exkluzivita by každopádně neměla vést k ochraně velkého počtu distributorů před konkurencí nacházející se mimo výhradní území, což by v důsledku mohlo vést k rozdělování vnitřního trhu.33 💬

Pro praxi bude nepochybně náročné určit konkrétní počet výhradních distributorů v rámci sdílené exkluzivity. Jednat se bude o případy, kdy tržní podíl dodavatele a/nebo distributora překročí 30procentní hranici.34 💬 V úvahu je třeba vzít, že čím je vyšší počet aktivních distributorů v rámci určitého území, tím nižší je nebezpečí omezení konkurenčního boje v rámci jedné značky (intra-brand competition), avšak snižuje se tím i míra motivace výhradních distributorů investovat do rozvoje této značky a propagace produktů dodavatele.35 💬

Riziko ohrožení konkurenčního boje v rámci jedné značky však nastává zejména při omezeném konkurenčním boji mezi značkami. Výše uvedené obavy tak budou důvodné, zejména pokud bude dodavatel disponovat silným tržním postavením a zároveň určí relativně malý počet výhradních distributorů, což by mohlo vést k ohrožení soutěžního boje v rámci značky. Tyto obavy mohou být ještě výraznější v případech, kdy stejní distributoři distribuují konkurenční produkty či služby.36 💬

Návrh revidovaných pokynů dále výslovně upravuje oprávnění dodavatele stanovit vůči svým distributorům závazek, aby přenesli povinnost omezení aktivních prodejů i na své zákazníky (pass-on), neboť čl. 4 písm. a) návrhu revidovaného nařízení stanoví, že aktivní prodeje lze omezit i ze strany zákazníků výhradního distributora, „kteří uzavřeli dohodu o distribuci s dodavatelem nebo stranou, která od dodavatele získala distribuční práva“. Možnost stanovit vůči svým distributorům závazek přenést povinnost omezení aktivních prodejů by měla přispět k ochraně investic vynaložených za účelem marketingu a distribuce zboží v určitém objemu.

Nepřímá omezení on-line prodeje

Další významné změny nastávají v oblasti on-line prodeje. Evropská komise totiž na základě provedených analýz současného tržního prostředí dospěla k závěru, že se od přijetí nařízení 330/2010 z prodeje přes internet vyvinul dobře fungující prodejní kanál. Není tak již nadále nutné mu poskytovat zvláštní ochranu před některými omezeními.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 40 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.