Nedávno jsme na těchto stránkách informovali o tom, že odcházející poslanci za uplynulé čtyři roky schválili nejméně zákonů. Během posledního volebního období bylo navrženo celkem 754 zákonů, do Sbírky zákonů se dostalo jen čtyřicet procent z nich (293). Vládní iniciativy, což je nejdůležitější způsob tvorby zákonů v Česku, se sem tam obcházely pomocí poslaneckých návrhů. Pro příklad lze uvést spor o zrušení superhrubé mzdy. Nic takového sociální demokraté podpořit na vládě nechtěli. Proto hnutí ANO změnu sněmovnou prohlasovalo skrz poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše společně s ODS, SPD a KSČM. Během koronavirové pandemie prošla jen dvě covidová opatření skrz Legislativní radu vlády… Zjednodušeně řečeno, tuzemská legislativní práce má své problémy, které je třeba řešit.
Přijít proto s ministerskou pozicí zaměřující se na kvalitu legislativy dává z právního pohledu velký smysl. Nejenže pod ministra spravedlnosti, který je v tuzemsku zpravidla právě zároveň i předsedou Legislativní rady vlády, spadají nejrůznější agendy a otázka legislativy je jen jednou z nich. Další výhoda samostatného postu je fakt, že nezanedbatelné množství důležitých návrhů zákonů přichází na Legislativní radu vlády právě z ministerstva spravedlnosti. A logicky hrozí, že tento expertní orgán složený z tuzemských právníků může být méně tvrdou oponenturou vůči nadřazenému ministrovi spravedlnosti, než kdyby tyto posty byly oddělené. A kritický přístup bude v příštích letech potřeba, protože se mají dokončit práce na velkých zákonících, jako je občanský soudní řád nebo trestní řád, bude se znovu otvírat Babišovou vládou schválený stavební zákon nebo se čeká na politicky citlivou novelu zákona o státních zástupcích. Stanovisko právních expertů by ale díky ministrovi pro legislativu mohlo mít svého reprezentanta u vládního stolu a to je jen dobře.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později