Krizová situace vyvolaná pandemií onemocnění covid-19 měla a má dopady nejen zdravotní či ekonomické, ale přímo ovlivňuje i právní prostředí.1 💬 V březnu 2020 zahájily vláda a ministerstvo zdravotnictví svoji pandemickou normativní činnost. Do dnešního dne vydaly několik stovek opatření ve třech různých právních režimech.

První skupinu tvoří krizová opatření přijímaná vládou v rámci nouzového stavu na základě zmocnění obsaženého v krizovém zákoně.2 💬 Druhou skupinu tvoří mimořádná opatření přijatá ministerstvem zdravotnictví v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví.3 💬 Opakované vyhlašování, respektive prodlužování nouzového stavu bylo předmětem dlouhodobé kritiky odborné veřejnosti, významné části parlamentní opozice i médií. Na přelomu let 2020 a 2021 vláda ztratila politickou podporu k dalšímu „automatickému“ prodlužování nouzového stavu, který jí dlouhodobě umožňoval využívat pro ni jednodušší a tvrdší nástroj pro „krocení“ šíření onemocnění covid-19. Komplikovaná situace vyústila v kompromisní dohodu mezi vládou a opozicí a přijetí pandemického zákona.4 💬

Podle pandemického zákona jsou nařizována mimořádná opatření, a to výhradně ve stavu pandemické pohotovosti a s jeho skončením končí i jejich platnost.5 💬 Pro odlišení mimořádného opatření podle pandemického zákona od mimořádného opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví odborná veřejnost zavádí pojem pandemické opatření, který se vztahuje na první uvedenou kategorii (tento pojem bude používán i v dalším textu). Pandemické opatření může nařídit ministerstvo zdravotnictví, a to s celostátní působností nebo s působností na území několika krajů, a krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy na území svého správního obvodu.6 💬

Soudním přezkumem jednotlivých typů proticovidových opatření jsme se na těchto stránkách zabývali přibližně před půl rokem.7 💬 Za uplynulé období se logicky významně rozvinula především judikatura Nejvyššího správního soudu týkající se přezkumu pandemických opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví.8 💬 Soudce Zdeněk Kühn, který se podílel na prvním rozhodnutí rozšířeného senátu ve věci přezkumu pandemických opatření, v rozhovoru pro Seznam Zprávy nedávno uvedl, že Nejvyšší správní soud je návrhy na zrušení těchto opatření zavalen, řešil již stovky těchto návrhů, což v Evropě nemá obdoby. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se však právními otázkami souvisejícími s probíhající pandemií onemocnění covid-19 zabýval teprve podruhé, přičemž v předchozím případě nešlo o přezkum pandemického opatření.9 💬

Odlišný názor čtvrtého senátu

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 11. listopadu usnesení č. j. 4 Ao 3/2021 − 117, kterým zodpověděl právní otázku, kterou mu předložil čtvrtý senát, protože nesouhlasil se závěry judikatury navazující na rozsudek šestého senátu ze dne 21. května 2021, č. j. 6 Ao 22/2021 − 44.

Podle šestého senátu opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví lze vydat pouze tehdy, je-li jeho cílem zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy ve smyslu § 2 odst. 7 písm. a) citovaného zákona. Nelze přitom předpokládat, že osobou podezřelou z nákazy je bez dalšího každý (6 Ao 22/2021, bod 44). Šestý senát současně připustil, že „teoreticky nelze vyloučit, že v extrémní situaci by ohniskem nákazy mohla být celá Česká republika, a osobou podezřelou z nákazy tudíž každý, kdo se vyskytuje na jejím území […], ale samotný fakt, že probíhá celosvětová pandemie, by k takovému závěru sám o sobě automaticky nemohl stačit […]. Ostatně je zřejmé, že pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by to především důvod k vyhlášení nouzového stavu podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky“ (6 Ao 22/2021, bod 45). Z uvedených závěrů vychází jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu k plošným omezením či zákazům určitých činností.10 💬

Čtvrtý senát však dospěl k závěru, že v případě tak závažné nemoci, jakou je covid-19, má ministerstvo zdravotnictví pravomoc vydávat sporná opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) a i) zákona o ochraně veřejného zdraví. Nemusí přitom tvrdit, tím méně prokazovat, že jde o extrémní situaci, že ohniskem nákazy je celé Česko, a osobou podezřelou z nákazy tudíž v podstatě každý, kdo se vyskytuje na českém území. Dle čtvrtého senátu mělo a má tuto pravomoc ministerstvo zdravotnictví po celou dobu trvání pandemie.

Usnesení rozšířeného senátu

Rozšířený senát se v komentovaném usnesení důkladně zabýval smyslem zákona o ochraně veřejného zdraví i pandemického zákona, specifickými okolnostmi vzniku pandemického zákona a záměrem zákonodárce. Poté konstatoval, že „musí posoudit, nakolik se tento záměr zákonodárci povedlo provést ve finálním znění vykládaných zákonů, konkrétně jak může Ministerstvo zdravotnictví uskutečňovat své pravomoci podle § 69 odst. 1 písm. b) a i) zákona o ochraně veřejného zdraví v souvislosti s probíhající pandemií. Záměr zákonodárce má totiž jistě v interpretaci práva význam (i s vědomím všech problémů, které tento koncept vyvolává − srov. např. MALANÍK, Michal. Důvodové zprávy a úmysl zákonodárce: teoreticko-empirický pohled. Časopis pro právní vědu a praxi, č. 2/2021, s. 325−343), zejména u textů víceznačných, způsobilých více možných výkladů. Má však i své limity. Jistě nelze jen s odkazem na záměr zákonodárce překonávat jasný text zákona. Při výkladu a použití zákona je ‚třeba vycházet z toho, co zákonodárce v zákoně uvedl, nikoli z toho, co snad uvést chtěl a do zákona nevtělil‘ [nález ze dne 19. 11. 1996, sp. zn. IV. ÚS 279/95 (N 121/6 SbNU 377)].“11 💬

Rozšířený senát zdůraznil, že zákon o ochraně veřejného zdraví rozlišuje mimo jiné protiepidemická opatření v ohnisku nákazy (§ 67), která se stanovují vždy vůči adresně určeným osobám, ať již jde o jednotlivce, který onemocněl infekčním onemocněním nebo je podezřelý z nákazy (§ 64), nebo podnikající fyzickou osobu či právnickou osobu (§ 66), a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku (§ 69). Ta jsou již samou svou povahou obecnější, nejsou adresována jen určitým individuálním osobám a nemusí být nutně omezena jen na šíření nákazy v jednom místě (ohnisku nákazy), ale jsou odpovědí na probíhající epidemii, případně prevencí před hrozící epidemií.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://pravniradce.ekonom.cz/c1-67007260-plosna-pandemicka-opatreni-s-celostatnim-dopadem