Krizová situace vyvolaná pandemií onemocnění covid-19 měla a má dopady nejen zdravotní či ekonomické, ale přímo ovlivňuje i právní prostředí.1 💬 V březnu 2020 zahájily vláda a ministerstvo zdravotnictví svoji pandemickou normativní činnost. Do dnešního dne vydaly několik stovek opatření ve třech různých právních režimech.

První skupinu tvoří krizová opatření přijímaná vládou v rámci nouzového stavu na základě zmocnění obsaženého v krizovém zákoně.2 💬 Druhou skupinu tvoří mimořádná opatření přijatá ministerstvem zdravotnictví v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví.3 💬 Opakované vyhlašování, respektive prodlužování nouzového stavu bylo předmětem dlouhodobé kritiky odborné veřejnosti, významné části parlamentní opozice i médií. Na přelomu let 2020 a 2021 vláda ztratila politickou podporu k dalšímu „automatickému“ prodlužování nouzového stavu, který jí dlouhodobě umožňoval využívat pro ni jednodušší a tvrdší nástroj pro „krocení“ šíření onemocnění covid-19. Komplikovaná situace vyústila v kompromisní dohodu mezi vládou a opozicí a přijetí pandemického zákona.4 💬

Podle pandemického zákona jsou nařizována mimořádná opatření, a to výhradně ve stavu pandemické pohotovosti a s jeho skončením končí i jejich platnost.5 💬 Pro odlišení mimořádného opatření podle pandemického zákona od mimořádného opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví odborná veřejnost zavádí pojem pandemické opatření, který se vztahuje na první uvedenou kategorii (tento pojem bude používán i v dalším textu). Pandemické opatření může nařídit ministerstvo zdravotnictví, a to s celostátní působností nebo s působností na území několika krajů, a krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy na území svého správního obvodu.6 💬

Soudním přezkumem jednotlivých typů proticovidových opatření jsme se na těchto stránkách zabývali přibližně před půl rokem.7 💬 Za uplynulé období se logicky významně rozvinula především judikatura Nejvyššího správního soudu týkající se přezkumu pandemických opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví.8 💬 Soudce Zdeněk Kühn, který se podílel na prvním rozhodnutí rozšířeného senátu ve věci přezkumu pandemických opatření, v rozhovoru pro Seznam Zprávy nedávno uvedl, že Nejvyšší správní soud je návrhy na zrušení těchto opatření zavalen, řešil již stovky těchto návrhů, což v Evropě nemá obdoby. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se však právními otázkami souvisejícími s probíhající pandemií onemocnění covid-19 zabýval teprve podruhé, přičemž v předchozím případě nešlo o přezkum pandemického opatření.9 💬

Odlišný názor čtvrtého senátu

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 11. listopadu usnesení č. j. 4 Ao 3/2021 − 117, kterým zodpověděl právní otázku, kterou mu předložil čtvrtý senát, protože nesouhlasil se závěry judikatury navazující na rozsudek šestého senátu ze dne 21. května 2021, č. j. 6 Ao 22/2021 − 44.

Podle šestého senátu opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví lze vydat pouze tehdy, je-li jeho cílem zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy ve smyslu § 2 odst. 7 písm. a) citovaného zákona. Nelze přitom předpokládat, že osobou podezřelou z nákazy je bez dalšího každý (6 Ao 22/2021, bod 44). Šestý senát současně připustil, že „teoreticky nelze vyloučit, že v extrémní situaci by ohniskem nákazy mohla být celá Česká republika, a osobou podezřelou z nákazy tudíž každý, kdo se vyskytuje na jejím území […], ale samotný fakt, že probíhá celosvětová pandemie, by k takovému závěru sám o sobě automaticky nemohl stačit […]. Ostatně je zřejmé, že pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by to především důvod k vyhlášení nouzového stavu podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky“ (6 Ao 22/2021, bod 45). Z uvedených závěrů vychází jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu k plošným omezením či zákazům určitých činností.10 💬

Čtvrtý senát však dospěl k závěru, že v případě tak závažné nemoci, jakou je covid-19, má ministerstvo zdravotnictví pravomoc vydávat sporná opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) a i) zákona o ochraně veřejného zdraví. Nemusí přitom tvrdit, tím méně prokazovat, že jde o extrémní situaci, že ohniskem nákazy je celé Česko, a osobou podezřelou z nákazy tudíž v podstatě každý, kdo se vyskytuje na českém území. Dle čtvrtého senátu mělo a má tuto pravomoc ministerstvo zdravotnictví po celou dobu trvání pandemie.

Usnesení rozšířeného senátu

Rozšířený senát se v komentovaném usnesení důkladně zabýval smyslem zákona o ochraně veřejného zdraví i pandemického zákona, specifickými okolnostmi vzniku pandemického zákona a záměrem zákonodárce. Poté konstatoval, že „musí posoudit, nakolik se tento záměr zákonodárci povedlo provést ve finálním znění vykládaných zákonů, konkrétně jak může Ministerstvo zdravotnictví uskutečňovat své pravomoci podle § 69 odst. 1 písm. b) a i) zákona o ochraně veřejného zdraví v souvislosti s probíhající pandemií. Záměr zákonodárce má totiž jistě v interpretaci práva význam (i s vědomím všech problémů, které tento koncept vyvolává − srov. např. MALANÍK, Michal. Důvodové zprávy a úmysl zákonodárce: teoreticko-empirický pohled. Časopis pro právní vědu a praxi, č. 2/2021, s. 325−343), zejména u textů víceznačných, způsobilých více možných výkladů. Má však i své limity. Jistě nelze jen s odkazem na záměr zákonodárce překonávat jasný text zákona. Při výkladu a použití zákona je ‚třeba vycházet z toho, co zákonodárce v zákoně uvedl, nikoli z toho, co snad uvést chtěl a do zákona nevtělil‘ [nález ze dne 19. 11. 1996, sp. zn. IV. ÚS 279/95 (N 121/6 SbNU 377)].“11 💬

Rozšířený senát zdůraznil, že zákon o ochraně veřejného zdraví rozlišuje mimo jiné protiepidemická opatření v ohnisku nákazy (§ 67), která se stanovují vždy vůči adresně určeným osobám, ať již jde o jednotlivce, který onemocněl infekčním onemocněním nebo je podezřelý z nákazy (§ 64), nebo podnikající fyzickou osobu či právnickou osobu (§ 66), a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku (§ 69). Ta jsou již samou svou povahou obecnější, nejsou adresována jen určitým individuálním osobám a nemusí být nutně omezena jen na šíření nákazy v jednom místě (ohnisku nákazy), ale jsou odpovědí na probíhající epidemii, případně prevencí před hrozící epidemií.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.