Uplynulý rok přinesl dvě zásadní zprávy v oblasti trestního práva. V roce 2021 skončily takzvané náramky pro vězně, které měly být alternativnější metodou v tuzemském trestání. Přesněji řečeno skončil „elektronický monitorovací systém“, který se v Česku připravoval přes deset let a stál desítky milionů. Jak v článku pro Lidovky.cz popisuje akademik z pražské právnické fakulty Libor Dušek, náramky snižují recidivu: „Akademické studie vyhodnocující jejich kauzální dopady − z Argentiny, Austrálie, Francie − ukazují, že ve srovnání s vězněním je budoucí recidiva pachatelů nižší. Nadto domácí vězení představuje méně razantní zásah do života širší rodiny pachatele. Náramky také mohly zredukovat další problém domácí trestní politiky, a to nadužívání podmíněného trestu odnětí svobody.“ Náramky nakonec (kvůli nejrůznějším komplikacím od porušení závazků dodavatele nebo změnám ministrů spravedlnosti) byly v provozu jen tři roky a sehrály jen symbolickou roli.

Naopak o institut dohody o vině a trestu je velký zájem. Podle statistik Nejvyššího státního zastupitelství od loňského ledna do listopadu jich státní zástupci navrhli 470, což je o 201 více než předloni (oproti roku 2019 se jedná o trojnásobek). Navíc minulý rok v říjnu vstoupila v účinnost novela trestního zákoníku a dohodu o vině a trestu lze uzavřít i pro nejtěžší zločiny (ze statistiky bylo 128 závažných trestných činů).

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.