Naděje, kterou v otázce regulace krátkodobých pronájmů dal před dvěma roky společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) Městský soud v Praze (sp. zn. 80 Cm 8/2018), po odvolacím řízení pohasla. Podle pravomocného verdiktu vrchního soudu totiž SVJ prostřednictvím stanov účinně bojovat proti fenoménu Air­bnb nemohou. Případu jsme věnovali pozornost v předloňském letním dvojčísle Právního rádce (viz č. 7−8/2020). Nyní, po rozhodnutí odvolací instance, je důvod se k němu vrátit. Dlužno podotknout, že spor bude mít zřejmě i po vyčerpání řádných opravných prostředků pokračování. Žalované SVJ totiž zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu.

Pražská Petrská čtvrť v centru města ještě před pandemií koronaviru bezpochyby patřila k oblíbeným lokalitám pro krátkodobé ubytování. Takové řešení turistického přístřeší na několik dnů v soukromí je z finančního hlediska mnohem výhodnější než využití služeb klasických hotelů. A to na obou stranách, tedy jak nájemce, tak pronajímatele. Až do vydání jiného loňského rozsudku Městského soudu v Praze (č. j. 6 Af 20/2020-28) v řízení, ve kterém finanční správa ustála svůj pohled, že příjmy z Airbnb jsou klasickým podnikáním, a nikoli daňově výhodnějším pronájmem, se mohli vlastníci takto pronajímaných bytů těšit na osvobození od daně z přidané hodnoty, od povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a nemuseli vést ani účetnictví či daňovou evidenci.

Další ránu krátkodobým pronajímatelům pak zasadil i stavební úřad, když pravomocně rozhodl, že všechny nemovitosti nabízené přes služby typu Airbnb musejí být zkolaudované jako ubytovny. Přitom podmínky, které zákon klade na kolaudaci ubytoven, se od požadavků na byty výrazně liší. Přísnější jsou zejména v otázce požárních předpisů.

Spor, který městský soud řešil, však má počátek dávno předtím, než protivirová opatření omezila cestování a s ním příliv zahraničních turistů a než pronajímatelům vyrostly nové překážky ze strany orgánů veřejné moci a daňové správy. Sahá totiž do roku 2017, kdy cizinec v Petrské čtvrti v bytovém domě se šesti byty jeden z nich koupil a po rekonstrukci jej začal krátkodobě pronajímat přes Airbnb. Podle svědectví sousedů se v bytě týdně vystřídaly desítky turistů. „V létě se tu nedá otevřít okno, jaký je venku hluk,“ líčila tehdy situaci jedna z obyvatelek domu Bronislava Sitár Baboráková.

Navíc v okolních domech, s nimiž sousedy spojuje společný dvůr, byla k nelibosti místních takto pronajímána většina bytů. Stížností na hluk a nepořádek přibývalo a SVJ začalo problém řešit. Napřed se s majitelem bytu pokoušelo domluvit po dobrém. Když ale domluvy nepomáhaly, odhlasovalo si změnu stanov ve smyslu, že aby bylo možné byty krátkodobě pronajímat, musí s tím souhlasit všichni vlastníci bytů v daném domě bez výjimky. Jinými slovy plán pronajímat byt v rámci platforem typu Airbnb podléhal schvalování na schůzi shromáždění SVJ a jediný hlas proti znamenal stopku takovému záměru.

Dotčený pronajímatel jako jediný pro změnu stanov nehlasoval a následně ji napadl u soudu. Domáhal se jejího zrušení s argumentem, že se SVJ má starat o společný majetek a nemá pravomoc vměšovat se do záležitostí vlastníka jednotky. Jedině on má podle žaloby právo rozhodovat, jakým způsobem bude jeho byt využíván. „Do působnosti SVJ za žádných okolností nespadá možnost omezovat způsob užívání jednotek. Pokud by platil opak, tak by každé sdružení mohlo zakázat jakýkoliv nájem bytu,“ uvedl advokát Lukáš Máchal, který žalobu sepsal.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.