Aktuální číslo časopisu Ekonom
Adéla NekvasilováEvropská směrnice, která zakotvuje právní ochranu oznamovatelů protiprávního jednání, měla být do našeho právního řádu implementována do 17. prosince minulého roku. Transpozice směrnice se sice nestihla, ale na povinnosti České republiky včlenit ji do našeho právního řádu se nic nemění, v určitých případech bude možné domáhat se jejího přímého účinku. Publikace Whistleblowing a (nejen) transpoziční legislativa navazuje na stejnojmennou konferenci konanou v září 2021 na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy a je výstupem výzkumného projektu „Ochrana oznamovatelů (whistleblowing)“ na téže fakultě. Pod záštitou docenta Jakuba Morávka a profesora Jana Pichrta obsahuje řadu zamyšlení od různých autorů nad otázkami problematiky whistleblowingu, postřehy k poslednímu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a v neposlední řadě i poznatky slovenských kolegů, zejména k právní úpravě chráněného oznamování na Slovensku.
Ochrana oznamovatelů není v českém právním řádu dosud speciálně a uceleně upravena. Současní zaměstnanci v pracovním i služebním poměru jsou sice podle obecných předpisů chráněni například před postihem nebo znevýhodněním z diskriminačních důvodů nebo před nedůvodným ukončením pracovního či služebního poměru, tato ochrana však nikdy není poskytována čistě na základě postavení konkrétního zaměstnance jako oznamovatele protiprávního jednání. Takový stav přitom nelze podle Jiřího Kaprase, ředitele Odboru střetu zájmů a boje proti korupci ministerstva spravedlnosti, připisovat absenci společenské poptávky po účinné právní regulaci. Kapras uvádí, že z různých průzkumů veřejného mínění a dotazníkových šetření dlouhodobě vyplývá, že podstatná část společnosti považuje posílení ochrany oznamovatelů protiprávních jednání, zejména korupce, za potenciálně přínosné. Z jiných průzkumů Evropské komise a OECD realizovaných ve vybraných evropských zemích navíc vyplynulo, že oznamování protiprávního jednání v organizaci, tedy prostřednictvím interních oznamovacích mechanismů, je právě tím hlavním zdrojem, na základě kterého se orgány činné v trestním řízení nebo jiné kompetentní orgány dozvídají o spáchání protiprávního jednání. Bylo také zjištěno, že ve státech, kde byla přijata účinná ochrana whistleblowerů, počet oznámení protiprávních jednání výrazně vzrostl, a to i několikanásobně. Kapras však konstatuje, že je otázkou, jaký podíl z těchto oznámení tvoří ta, která lze označit za opodstatněná či důvodná.
Přijetí účinné ochrany oznamovatelů by však podle jeho názoru mělo být cílem všech moderních demokratických států. Smyslem totiž není jen tato ochrana sama o sobě, ale zejména prevence, odhalování a trestání protispolečenské činnosti, kterou by se třeba ani jinak nepodařilo odhalit, a tím také ochrana zájmů, proti kterým tato činnost směřuje. Na úrovni konkrétních soukromoprávních zaměstnavatelů můžeme hovořit o přínosu řádně fungujících interních oznamovacích kanálů v podobě předcházení reputačním a jiným rizikům spojeným s vedením trestního stíhání proti zaměstnavatelům, což platí přinejmenším za předpokladu preference využití interního oznamovacího mechanismu před jinými typy oznamování. Odborníci se podle Kaprase v zásadě shodují také na tom, že účinná ochrana whistleblowerů pomáhá snižovat riziko vzniku nenapravitelných nebo těžko napravitelných dopadů na životy a zdraví lidí, životní prostředí či ekonomické zájmy státu a podnikatelů. Namátkou Kapras jmenuje případy z českého prostředí, jako například kauzy otrav metanolem, zřícení mostu ve Studénce, rozsáhlé korupce ve fotbalovém prostředí či otravy řeky Bečvy. Autor konstatuje, že by bylo naivní se domnívat, že by ochrana oznamovatelů mohla všem těmto případům efektivně předejít. Je však možné, že by mohla velmi významně zvýšit ochotu konkrétních lidí, kteří se na těchto událostech přímo podíleli nebo byli jejich svědky, vystoupit ze stínu a zapískat na příslovečnou píšťalku, a to ještě v době, kdy bylo možné alespoň některým škodám zabránit.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
