redNejvyšší soud: Podání nepravdivého seznamu majetku v insolvenci není trestným činem
Podání neúplného či nepravdivého seznamu majetku jako přílohy insolvenčního návrhu či návrhu na oddlužení není trestným činem; porušení insolvenčních pravidel má být sankcionováno pouze soukromoprávními prostředky. Takový závěr je též v souladu s principem subsidiarity trestní represe a zásadou ultima ratio.
Obžalovaná se měla dopustit účastenství ve formě pomoci k přečinu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Konkrétně šlo o pomoc při doložení fiktivní pracovní smlouvy, aby pachatelka mohla dokladem budoucího příjmu splnit podmínky pro povolení oddlužení, byť obě věděly, že pachatelka nebude ve skutečnosti zaměstnána a nebude vykonávat žádnou práci.
Velký senát Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že i když dlužník svým podpisem stvrzuje správnost svého podání včetně jeho příloh, jde pouze o jeho podání, které činí z vlastní vůle bez předchozí ingerence orgánu veřejné moci a bez poučení o případných následcích řádného nesplnění uvedené zákonné povinnosti. Ani insolvenční zákon navíc neoznačuje tento seznam majetku, který je povinnou přílohou insolvenčního návrhu, výslovně jako „prohlášení o majetku“, což je terminus technicus užívaný v trestním zákoníku a v jiných právních předpisech.
Navíc prohlášení o majetku se podává na výzvu orgánu veřejné moci, který musí dlužníka poučit o následcích nesplnění jeho povinnosti. Mezi seznamem majetku a prohlášením o majetku je tak rozdíl, který je pro naplnění skutkové podstaty trestného činu rozhodující.
Blíže v usnesení sp. zn. 15 Tdo 525/2021.
