V posledním díle našeho seriálu se zaměříme na problematiku podnikání svěřenských fondů. Vzhledem ke svérázné praxi živnostenských úřadů ve vztahu k udělování živnostenských oprávnění svěřenským fondům a účinné právní úpravě, která v této souvislosti umožňuje nejasný výklad, bude tento díl spíše polemikou nad otázkou možnosti svěřenského fondu podnikat spolu s úvahami vedoucími ke zhojení nevyhovujícího stavu.

Než se dostaneme k hlavní otázce, je nutné zdůraznit, že předmětem tohoto dílu není rozbor podnikání obchodních korporací, jejichž podíl byl vložen do svěřenského fondu, a ani investičních svěřenských fondů upravených zákonem o investičních společnostech a investičních fondech.1 💬 V tomto díle se rovněž nebudeme vracet k otázkám vymezení svěřenského fondu jakožto právní entity bez právní subjektivity, čemuž jsme se věnovali v jednom z předchozích dílů tohoto seriálu.2 💬

Podnikání, podnikatel a živnost

Podnikáním ve smyslu občanského zákoníku se rozumí činnost, kterou podnikatel3 💬 vykonává:

  • jako výdělečnou;
  • samostatně;
  • na vlastní účet;
  • na vlastní odpovědnost;
  • za účelem dosažení zisku;
  • soustavně;
  • živnostenským nebo obdobným způsobem.4 💬

Živností, respektive živnostenským podnikáním ve smyslu živnostenského zákona5 💬 se pak rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za splnění dalších podmínek živnostenského zákona. Živnost pak může být provozována fyzickou nebo právnickou osobou.6 💬 Z uvedeného vymezení je tak jasně patrné, že pojem podnikání ve smyslu občanského zákoníku je obsahově širší než pojem podnikání ve smyslu živnostenského zákona, jelikož zahrnuje i jiné způsoby podnikání, které nepodléhají živnostenskému zákonu. Tyto mohou být upraveny zvláštní právní úpravou, anebo nemusí být vůbec regulovány, jako například tvorba uměleckých děl.7 💬

Vedle vymezení podnikání je pro tento díl nutné rovněž vymezit pojem podnikatele. Podnikatelem může být dle ustáleného názoru odborné literatury fyzická nebo právnická osoba.8 💬 Dle občanského zákoníku se pak pro účely ochrany spotřebitele „za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele“.9 💬 Podle zákonné definice je podnikatelem i osoba zapsaná v obchodním rejstříku a dle vyvratitelné právní domněnky i osoba, která má živnostenské nebo jiné oprávnění.10 💬

Seriál Svěřenské fondy

Září
Svěřenský fond jako prostředek ochrany majetku

Říjen
Základní daňové otázky vztahující se ke svěřenskému fondu

Listopad
Údaje zapisované o svěřenských fondech ve veřejnoprávních evidencích

Prosinec
Jaké údaje o svěřenském fondu jsou veřejně dostupné? Část 1. – Evidence svěřenských fondů

Leden
Jaké údaje o svěřenském fondu jsou veřejně dostupné? Část 2. – Evidence skutečných majitelů

Únor
Podnikání svěřenského fondu

Podnikání svěřenského fondu

Jak je z výše uvedeného patrné, právní úprava ve vztahu k živnosti, podnikání a podnikateli pracuje toliko s fyzickými a právnickými osobami. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že svěřenský fond není oprávněn podnikatelskou činnost vykonávat. Jak ovšem vyjádřila ustálená rozhodovací praxe11 💬, jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení a pro účely správného výkladu je tak nezbytně nutné přistoupit i k aplikaci dalších výkladových metod. V dané situaci se jedná zejména o výklad logický, systematický a teleologický.

Prvním faktorem indikujícím možnost svěřenského fondu podnikat je ustanovení § 1449 odst. 3 občanského zákoníku, které stanoví, že „hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu“. Ve vztahu k soukromým svěřenským fondům však tento zákaz zákonodárce explicitně nevyjádřil. Nad rámec uvedeného pak platí, že soukromý svěřenský fond může být zřízen „i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby“.12 💬 Přičemž při této činnosti a správném nastavení statutu svěřenského fondu bude fakticky docházet k naplnění některých znaků podnikání, zejména lze uvažovat o naplnění kritéria soustavnosti, výdělečnosti a dosažení zisku, které zákonodárce v rámci uvedeného ustanovení výslovně uvádí.

Vedle investování za účelem dosažení zisku pak není ve vztahu ke svěřenskému fondu, který byl zřízen k soukromému účelu, explicitně vyloučeno, aby tento provozoval obchodní závod.13 💬 Ten představuje organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho podnikatelské činnosti. Součástí obchodního závodu jsou zpravidla věci movité i nemovité, osobní složky podnikání (zaměstnanci, jejich struktura, kvalifikace i úroveň zkušeností) a jiné majetkové hodnoty (databáze zákazníků, strategické plány, know-how).14 💬 Komentářová literatura nad rámec uvedeného přímo pracuje s možností vložení obchodního závodu do svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu. Takový svěřenský fond se pak označuje jako obchodní svěřenský fond.15 💬

Vyčlenění obchodního závodu do svěřenského fondu samo o sobě neindikuje, že svěřenský fond vykonává podnikatelskou činnost, jelikož podle důvodové zprávy16 💬 nemusí být vlastníkem obchodního závodu jen podnikatel, nýbrž i jiná osoba (například dědic), která může obchodní závod „toliko“ vlastnit. Nicméně na základě ustanovení § 1449 odst. 3 občanského zákoníku lze dovozovat úmysl zákonodárce umožnit svěřenskému fondu podnikat, respektive jej přímo nevyloučit. Tento názor pak podporuje i komentářová literatura, která stanoví, že: „Hlavním účelem, nebo jedním z hlavních účelů, obchodního svěřenského fondu je přímo nebo nepřímo provozovat obchodní závod nebo vyvíjet jinou podnikatelskou aktivitu.“17 💬

Možnost podnikání svěřenského fondu pak nevylučuje ani doktorka Lucie Josková, která k otázce obchodních svěřenských fondů stanoví, že tento může „[…] do jisté míry sloužit jako ekvivalent obchodní společnosti; takový svěřenský fond je označován jako obchodní svěřenský fond (commercial trust)“.18 💬

Pro úplnost je však nutné dodat, že ve vztahu k problematice podnikání svěřenského fondu se v odborné literatuře vyskytují i takové názory, že svěřenský fond sám podnikat nemůže, nýbrž tak bude činit svěřenský správce vlastním jménem na účet svěřenského fondu, k čemuž si obstará příslušné živnostenské oprávnění.19 💬

Současná praxe živnostenských úřadů

Vedle výše uvedeného je nejasná i otázka možnosti svěřenského fondu provozovat živnostenské podnikání. Dle názoru živnostenského úřadu20 💬, který byl pro tyto účely dotázán, není svěřenský fond subjektem živnostenského podnikání, protože není ani fyzickou, ani právnickou osobou, a tuto základní podmínku nelze překonat.21 💬 Uvedenému výkladu však neodpovídá aktuální praxe. Z analýzy22 💬 dostupných informací v živnostenském rejstříku vyplývá, že existuje svěřenský fond, který je zapsán v živnostenském rejstříku, a tudíž je oprávněn provozovat živnost, konkrétně koncesovanou živnost Silniční motorová doprava − osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše devíti osob včetně řidiče.

Úvahy de lege ferenda

Jak bylo výše naznačeno, otázka podnikání svěřenského fondu a otázka oprávnění svěřenského fondu provozovat živnostenské podnikání je přinejmenším sporná. V této souvislosti by se jako ideální jevil býti aktivní přístup zákonodárce směřující k extenzi předmětných ustanovení občanského zákoníku a živnostenského zákona a jejich rozšíření i o další právní entity.

Daná úprava by tak zajistila další atraktivitu institutu svěřenského fondu včetně eliminace aktuální rozkolísané praxe. Nad rámec uvedeného je postavení svěřenského fondu přirovnáváno k právnickým osobám v otázkách daňových.23 💬 I přes uvedené by však zákonodárce musel, vedle pouhé úpravy předmětných ustanovení občanského zákoníku a živnostenského zákona, přistoupit i k otázce úpravy správněprávní a trestněprávní odpovědnosti svěřenského fondu.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 30 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://pravniradce.ekonom.cz/c1-67030120-podnikani-sverenskeho-fondu