Martin DrtinaPočet exekucí přibývá, přesto se zároveň nerozšiřují řady těch, kteří se do problémů se splácením dostanou. Vyplývá to ze statistiky ministerstva spravedlnosti sesbírané z okresních soudů. Data ukazují, že dostat se z dluhové pasti je pro velkou část dlužníků nadlidský problém. Situaci zhoršuje vysoká inflace, růst úrokových sazeb a ceny energií. Na konci ledna přitom skončilo tříměsíční milostivé léto, které umožnilo zbavit se dluhů u veřejnoprávních institucí. Od politiků vládní koalice zaznívá, že se podobná akce pravděpodobně letos ještě jednou zopakuje. Bude to ale nejméně na několik desítek let poslední dluhová amnestie.
Loni bylo zahájeno o 28 tisíc exekučních řízení více než v roce 2020. Meziročně se jedná o téměř sedmiprocentní nárůst. Zvyšující se objem nařízených exekucí se týká všech krajů kromě severu Moravy. Převedeno do absolutních čísel v minulém roce exekutoři založili 445 618 nových spisů a celkově vedou více než 4,5 milionu exekucí.
Mezi jednotlivými regiony jsou velké rozdíly. Největší nárůst nových exekucí hlásí východní Čechy. Meziročně tam je o 16 procent případů více. V oblasti jižních Čech se jedná o nárůst 12,8 procenta, na jižní Moravě 11,1 procenta, v západních Čechách 9,6 procenta, Středočeský kraj osm procent. Nejnižší nárůsty pak připadají severním Čechám s 5,3 procenta a Praze s 2,7 procenta.
Pohled do detailních statistik ukazuje, že na jednu stranu ubývá nezletilých dlužníků, naopak ale prudce roste počet těch, kteří mají na krku deset a více exekucí. Meziročně jich je o 11 tisíc víc. „Znamená to, že lidé, kteří už dříve měli potíže se splácením, se do dluhových pastí dostávají ještě hlouběji,“ hodnotí tento trend za Institut prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Stát nabízí řešení skrze sociální dávky
Už před rokem přitom experti upozorňovali, že následky koronavirové pandemie se do exekucí projeví se zpožděním. Uvedená čísla naznačují, že k tomu začíná pomalu docházet. Podle Hábla je důležité rychle přijmout opatření, která negativní dopady rychlého růstu cen, drahých energií a rostoucích úrokových sazeb zmírní. Jednodušší by například mohla být administrativa u nároku na příspěvek na bydlení a mimořádné okamžité pomoci.
Na tyto dávky by podle odhadů mohlo letos dosáhnout až 300 tisíc lidí. K podání žádosti je vybídl sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka: „Nestyďte se o tyto peníze žádat. Základní pravidlo je, že náklady na bydlení musí představovat 30 procent − v Praze 35 procent − a více společných příjmů domácnosti.“
Žadatele však odrazují příliš složité formuláře. Samotná žádost představuje v základu minimálně 11 stran, do kterých je potřeba doplnit náklady na bydlení a doklady o příjmech za minulé čtvrtletí. K tomu je nutné doložit řadu dalších dokumentů, jako jsou nájemní smlouvy, rodné listy dětí do 15 let, potvrzení o jejich studiu až po výpisy z bankovních účtů. Úřady práce požadují prokázání těchto podkladů za každé ukončené kalendářní čtvrtletí. K únorové žádosti je tak nutné doložit příjmy i náklady za říjen, listopad a prosinec předchozího roku.
