Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováTuzemsko nepatří k zemím, kde by se podnikalo zrovna snadno. Ve studii Světové banky Doing Business, která hodnotí, jakým způsobem regulace a zákony ovlivňují podnikatelskou aktivitu, patří Česku 41. místo. V roce 2019 se dokonce v žebříčku o šest míst propadlo, když mu předtím patřila 35. příčka. Zákony přijaté v loňském roce nicméně dávají naději, že by se přinejmenším největší bolesti, k nimž patří zejména zdlouhavé povolování staveb a obtížný rozjezd nového byznysu, mohly změnit k lepšímu. Česko přijalo nový stavební zákon, který má zkrátit a zefektivnit stavební řízení. Třebaže vláda Petra Fialy už avizovala, že předpis z pera svých předchůdců v současné podobě účinnosti nenabyde, dá se čekat, že zájem na zjednodušení stavebního řízení bude mít i ona.
A novela notářského řádu zase umožnila zakládat společnosti s ručením omezeným online. Obě tyto novinky se probojovaly mezi pětici norem nominovaných na Zákon roku 2021.
V anketě organizované advokátní kanceláří Deloitte Legal již potřinácté vybrala z české a unijní legislativní „změti“ nominační rada složená z právníků, podnikatelů a zástupců podnikatelských svazů, neziskového sektoru a právních novinářů pětici předpisů, které mají největší potenciál být přínosem pro podnikání v Česku. Absolutního vítěze z nich bude vybírat veřejnost.
V posledních letech výsledky ankety ukazovaly především to, jak důležitá je pro byznys online komunikace. Nejlepší legislativní novinkou přijatou v roce 2019 se tak stal zákon o právu na digitální služby, jehož cílem bylo zvýšit množství úkonů řešitelných s úřady elektronicky, na dálku. Loni zvítězila novela zákona o bankách, která otevřela možnost ověřovat totožnost lidí na internetu pomocí přihlašovacích údajů k internetovému bankovnictví.
I v letošní pětici nominantů jsou zastoupeny takové předpisy, které podporují online komunikaci a digitální propojení státu s firmami a občany. Vedle novely notářského řádu umožňující online zakládání firem, případně změnu jejich zakladatelské listiny, je mezi nominovanými také část novely zákona o soudech a soudcích zavádějící zveřejňování rozsudků okresních, krajských a vrchních soudů na internetu. A stavební zákon mimo jiné otvírá cestu k digitalizaci žádostí o povolování staveb.
Avšak život a legislativa neběží jen na internetu. Šanci stát se zákonem roku tak má také například takzvané milostivé léto, tedy část novely exekučního řádu, která umožnila zastavit nevymahatelné exekuce. A pětici adeptů na titul uzavírá ještě takzvaná evropská taxonomie udržitelnosti neboli katalog udržitelných ekonomických činností. O tom, která z těchto norem nejvíce přispěje k rozvoji byznysu, mohou zájemci hlasovat do 11. dubna. Vítězný předpis Deloitte Legal slavnostně oznámí o devět dnů později.
Nový stavební zákon
Nebývá výjimkou, že na stavební povolení se čeká deset i více let. Česko se tak v povolování staveb ocitá prakticky na chvostu všech zemí světa. V žebříčku Doing Business mu v tomto ukazateli patří 157. místo ze 190 sledovaných zemí. Ke zlepšení tohoto výsledku nepomohlo ani šestadvacet novel, které od roku 2006 postupně upravovaly minulý stavební zákon.
Teprve loni po dlouhých diskusích parlament schválil zákon zcela nový, který má povolování staveb výrazně zjednodušit a urychlit. „Stavební řízení by se díky němu mělo zkrátit na jeden rok, předpis by měl omezit zbytečnou byrokracii a ulevit soudům a státní správě,“ upozorňuje prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová. Podle Ladislava Minčiče, který v nominační radě Zákona roku reprezentuje Hospodářskou komoru, přestane být díky novým pravidlům stavební řízení konečně brzdou ekonomického a sociálního rozvoje.
Hlavní přínos nového stavebního zákona vidí experti oslovení týdeníkem Ekonom především v tom, že integruje celý soubor dílčích řízení a procesů do jednoho povolovacího řízení. Takzvané dotčené orgány, jako je například hygiena, orgán územního plánování nebo památkáři, tak již nebudou své připomínky ke stavebním plánům předkládat separátně, ale v rámci jediného povolovacího řízení. „Tím odpadá velké množství napadání, soudních přezkumů a odvolávání vůči povolení,“ vysvětluje advokát z kanceláře Kinstellar Jan Lehký.
Nový zákon také řeší takzvanou systémovou podjatost, tedy stav, kdy novou výstavbu na svém území schvalují samy obce, v nichž se staví a jejichž radní někdy mají s pozemky vlastní plány. „Zákon integruje všechny stavební úřady, vytváří v nich jednotnou nezávislou strukturu s Nejvyšším stavebním úřadem v čele, speciálním odvolacím úřadem a prvoinstančními krajskými úřady,“ popisuje Lehký nové rozdělení pravomocí, které má zabránit průtahům.
Jenže právě tato novinka teď přináší největší ohrožení klíčové normy. Podle nového kabinetu jde o fatální oddálení veřejné správy od lidí mimo velká města. Nové vedení ministerstva pro místní rozvoj už proto zastavilo výběrové řízení na šéfa Nejvyššího stavebního úřadu a ministr Ivan Bartoš avizoval, že brzy předloží novelu, která novou strukturu stavebních úřadů opět zruší.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
