Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin DrtinaElektronizace justice u nás postupuje pomaleji než na Slovensku. Ačkoliv zákon již nyní připouští možnost vést soudní spis čistě v elektronické podobě, potrvá ještě dlouho, než účastníci řízení a jejich zástupci budou moci do spisu nahlížet vzdáleně. „U nás k tomu evidentně dříve politická vůle nebyla,“ říká v rozhovoru Lukáš Králík, který se dlouhodobě tématu publikace právních předpisů a soudních rozhodnutí věnuje.
Pokud srovnáme justici s ostatními oblastmi státní správy, jak si stojí v míře elektronizace a toho, co je možné vyřešit na dálku?
Státní správa má mnoho různých elektronických informačních systémů, chybí například jednotná spisová služba, která by technicky byla jistě možná, ale z různých praktických nebo čistě subjektivních důvodů se to spíše naopak diverzifikuje na úrovni jednotlivých úřadů.
A je to dobře?
Když se pokaždé musíte učit nový systém, není to uživatelsky příjemné. Diskuse se zástupci justice ohledně zveřejňování rozhodnutí vždy končila argumentací, že v justici je mnoho rozličných informačních systémů. Jiný systém mají okresní soudy, jiný krajské a vrchní soudy. Pozitivním příkladem může být CEDR (systém elektronických platebních rozkazů − pozn. red.), který, myslím, byl i v resortní strategii eJustice pro léta 2016 až 2020 uváděn jako jediný funkční kompletní elektronický systém v justici. A v oblasti insolvencí je funkční elektronický spis.
Působí na katedře teorie práva a právních dějin olomoucké právnické fakulty. Dlouhodobě se věnuje problematice tvorby a publikace právních předpisů či soudních rozhodnutí. V praxi působil v oblasti právních informačních systémů. Pracuje jako právník ve státní správě.
Co brání tomu, aby byl kompletní elektronický spis ve všech agendách?
Samotný elektronický spis je podle zákona možný už dnes. Jinou otázkou je ale jednotný elektronický systém propojení různých databází a podsystémů. A to je ambice, o které se dlouhodobě mluví v různých strategiích, ale bude to ještě hodně složitý úkol.
Jde mi spíše o tu uživatelskou zkušenost, proč třeba dnes účastníci a jejich zástupci nemají možnost u všech soudů nahlížet do spisů vzdáleně, stáhnout si obsažené dokumenty a podobně? Je to konzervativním přístupem, který justice zastává?
Justice ze své podstaty vždy byla a bude konzervativní. Téma elektronizace a digitalizace bude logicky v rámci justice hůře prosaditelné než v jiných oblastech. Pokud jde o nahlížení do spisu, jako první vlaštovka v této oblasti byl systém NaSpis u Ústavního soudu spuštěný v roce 2018. Ten v reálné praxi ukázal, že to jde. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že to bylo v rámci jednoho soudu s mnohem nižším nápadem, než mají obecné soudy, takže to bylo technicky jednodušší. Ale pokud si pamatuji, na různých odborných fórech kolegové z Ústavního soudu nabízeli zástupcům ministerstva spravedlnosti své zkušenosti se zřízením elektronického spisu a funkcí vzdáleného nahlížení. Technicky to možné je. Je to pouze otázka politické vůle.
Blíží se termín, odkdy budou muset nově i soudy nižších stupňů povinně zveřejňovat všechny rozsudky. Jsou na to připravené?
Zákon sice říká, že se zveřejňují „pravomocná rozhodnutí“, ale novelizační ustanovení je hodně obecně napsáno, tudíž o jaké agendy a o jaký rozsah půjde, o tom rozhodne prováděcí vyhláška ministerstva spravedlnosti, která ještě není vydána.
Takže doteď není jasné, jakých typů řízení se zveřejňování bude týkat?
Ano. Vyhláška by měla být připravována do legislativního procesu a až její finální podoba určí, kterých agend se bude zveřejňování týkat. Nebude se jednat o veškerá rozhodnutí. Záměrem ministerstva spravedlnosti od počátku bylo ponechat si kontrolu nad tím, v jakém rozsahu bude povinnost uložena.
Dá se čekat, že by ministerstvo spravedlnosti mělo důvod do té vyhlášky některé agendy nezahrnout?
To záleží na stavu, složitosti i citlivosti jednotlivých agend, také na rozsahu textů odůvodnění. To jsou jistě kritéria, podle kterých by se mělo rozhodovat, ale o tom všem bude rozhodovat pouze ministerstvo spravedlnosti. Je škoda, že ze strany resortu nebyla celá připravovaná koncepce zveřejňování a anonymizace systematicky veřejně diskutována na odborné úrovni.
Z vašeho pohledu je tam objektivní důvod některé agendy ze zveřejňování vyloučit?
Při dlouhodobých diskusích o koncepci zveřejňování soudních rozhodnutí vždy padaly jediné a největší námitky ohledně případné anonymizace. Agendy, které vyžadují důslednou anonymizaci, byly zmiňovány jako ty, které by alespoň v počáteční fázi neměly být hromadně zpřístupňovány. Například ochrana nezletilých v trestním řízení.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
