Eva IndruchováMezinárodní advokátní komora (IBA) koncem loňského roku publikovala svou globální studii na téma „Duševní zdraví v právnických profesích“. Studie je k dispozici v anglickém jazyce na webových stránkách IBA. Tým expertů na materiálu pracoval téměř dva roky.
Zájem o tuto problematiku vnesl do IBA její bývalý prezident Horacio Bernardes Neto z Brazílie, který jako jednu z priorit pro své funkční období 2019−2020 stanovil právě problematiku duševního zdraví. „S narůstajícím znepokojením jsem sledoval až příliš časté zprávy o zneužívání návykových látek, vážných depresích a sebevraždách v rámci naší profese. V té době jsme však ještě nikdo nevěděli o událostech, které měly přijít. Ničivé účinky deprese, stresu, závislostí a dalších podobných útoků na naše duševní zdraví možná předcházely pandemii koronaviru, nicméně pandemie bezpochyby jejich dopady dále umocnila,“ uvedl.
Ukázalo se, že studie byla krokem správným směrem a přišla opravdu ve vhodnou chvíli. Jak doplňuje současný prezident IBA, Sternford Moyo ze Zimbabwe, „nedávné okolnosti přiměly nás všechny, abychom se zastavili a zamysleli se nad tím, čeho si v našich životech ceníme nejvíce a jak naše profese přispívá, či nikoliv, k naší dobré duševní pohodě a smyslu života. V tomto ohledu je tudíž tato zpráva nanejvýš aktuální a relevantní.“
Jedná se o první publikaci IBA, která je specificky věnovaná této problematice, a také první komplexní globální studii na toto téma. Studie IBA vycházela ze dvou dotazníků: jeden byl zaměřen na jednotlivce, tedy advokáty, podnikové právníky, akademiky −, a druhý na organizace − advokátní kanceláře, advokátní komory. Celkem dokument pokrývá 124 rozličných jurisdikcí.
Studie má přes 50 stran a vychází z pojmu duševního zdraví tak, jak jej definuje Světová zdravotnické organizace, tedy jako „pocit pohody, v němž každý člověk naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity.“
Výsledky ukázaly, že u jednoho ze tří dotázaných má práce negativní dopad na jeho duševní zdraví. Nejvíce dotčeni byli respondenti z větších advokátních kanceláří (s počtem 51−100 zaměstnanců). Horších výsledků obecně dosahovali taktéž respondenti z jurisdikcí common law oproti jurisdikcím s aplikací civilního (kontinentálního) práva. Ze studie vyplývá i to, že v této oblasti nadále panuje stigma − 41 procent respondentů se obává se zaměstnavateli řešit své problémy ze strachu z jejich reakce a případného negativního dopadu na kariéru.
Jako hlavní rizikové faktory byly identifikovány: stresující povaha práce, lhůty, dlouhá pracovní doba, nutnost být neustále online, naléhavé urgence, práce pod tlakem. To vše vede k nerovnováze mezi pracovním a osobním životem a nemožnosti si dostatečně odpočinout a zcela vypnout (a to ani během dovolené). Výsledky prokázaly i dopad na celkové zdraví: 57 procent respondentů trápí únava a problémy se spánkem, následují úzkostné stavy, deprese a sebevražedné myšlenky (u šesti procent dotázaných).
Ze studie dále vyplývá, že zaměstnavatelé stále více uznávají důležitost duševního zdraví. Přispěla k tomu i pandemie nemoci covid-19. K hlavním opatřením, která byla důsledkem pandemie zavedena, patří online jednání, práce z domova a flexibilní pracovní doba.
