Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva IndruchováMezinárodní advokátní komora (IBA) koncem loňského roku publikovala svou globální studii na téma „Duševní zdraví v právnických profesích“. Studie je k dispozici v anglickém jazyce na webových stránkách IBA. Tým expertů na materiálu pracoval téměř dva roky.
Zájem o tuto problematiku vnesl do IBA její bývalý prezident Horacio Bernardes Neto z Brazílie, který jako jednu z priorit pro své funkční období 2019−2020 stanovil právě problematiku duševního zdraví. „S narůstajícím znepokojením jsem sledoval až příliš časté zprávy o zneužívání návykových látek, vážných depresích a sebevraždách v rámci naší profese. V té době jsme však ještě nikdo nevěděli o událostech, které měly přijít. Ničivé účinky deprese, stresu, závislostí a dalších podobných útoků na naše duševní zdraví možná předcházely pandemii koronaviru, nicméně pandemie bezpochyby jejich dopady dále umocnila,“ uvedl.
Ukázalo se, že studie byla krokem správným směrem a přišla opravdu ve vhodnou chvíli. Jak doplňuje současný prezident IBA, Sternford Moyo ze Zimbabwe, „nedávné okolnosti přiměly nás všechny, abychom se zastavili a zamysleli se nad tím, čeho si v našich životech ceníme nejvíce a jak naše profese přispívá, či nikoliv, k naší dobré duševní pohodě a smyslu života. V tomto ohledu je tudíž tato zpráva nanejvýš aktuální a relevantní.“
Jedná se o první publikaci IBA, která je specificky věnovaná této problematice, a také první komplexní globální studii na toto téma. Studie IBA vycházela ze dvou dotazníků: jeden byl zaměřen na jednotlivce, tedy advokáty, podnikové právníky, akademiky −, a druhý na organizace − advokátní kanceláře, advokátní komory. Celkem dokument pokrývá 124 rozličných jurisdikcí.
Studie má přes 50 stran a vychází z pojmu duševního zdraví tak, jak jej definuje Světová zdravotnické organizace, tedy jako „pocit pohody, v němž každý člověk naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity.“
Výsledky ukázaly, že u jednoho ze tří dotázaných má práce negativní dopad na jeho duševní zdraví. Nejvíce dotčeni byli respondenti z větších advokátních kanceláří (s počtem 51−100 zaměstnanců). Horších výsledků obecně dosahovali taktéž respondenti z jurisdikcí common law oproti jurisdikcím s aplikací civilního (kontinentálního) práva. Ze studie vyplývá i to, že v této oblasti nadále panuje stigma − 41 procent respondentů se obává se zaměstnavateli řešit své problémy ze strachu z jejich reakce a případného negativního dopadu na kariéru.
Jako hlavní rizikové faktory byly identifikovány: stresující povaha práce, lhůty, dlouhá pracovní doba, nutnost být neustále online, naléhavé urgence, práce pod tlakem. To vše vede k nerovnováze mezi pracovním a osobním životem a nemožnosti si dostatečně odpočinout a zcela vypnout (a to ani během dovolené). Výsledky prokázaly i dopad na celkové zdraví: 57 procent respondentů trápí únava a problémy se spánkem, následují úzkostné stavy, deprese a sebevražedné myšlenky (u šesti procent dotázaných).
Ze studie dále vyplývá, že zaměstnavatelé stále více uznávají důležitost duševního zdraví. Přispěla k tomu i pandemie nemoci covid-19. K hlavním opatřením, která byla důsledkem pandemie zavedena, patří online jednání, práce z domova a flexibilní pracovní doba.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
