Aktuální číslo časopisu Ekonom
Adéla NekvasilováS nájemním bydlením se v životě pravděpodobně potkal každý z nás − ať už v pozici nájemce, který hledá, kde založit domácnost, nebo v pozici pronajímatele. Nová publikace, kterou tento měsíc představujeme, nabízí ucelenou příručku úpravy nájmu dle občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.
První kapitola knihy se věnuje právům a povinnostem nájemců a pronajímatelů a jednotlivým aspektům souvisejícím s nájemními vztahy. Kromě otázek, které souvisejí například se samotnou nájemní smlouvou, odevzdáváním bytu, nájemným či rozúčtováním služeb, se autoři věnují i méně známým paragrafům zákona. Zajímavou částí je například ustanovení týkající se útulku pro osobu s nebezpečnými vlastnostmi. Autoři podotýkají, že tento dobrodružný titulek podkapitoly má upozornit na ustanovení občanského zákoníku, které se netýká přímo nájmu bytů, ale toho, co by případní nájemci či vlastníci bytů mohli v souvislosti s bydlením platit. Jádrem ustanovení je totiž povinnost toho, kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti či v provozovně, nahradit s ní společně a nerozdílně způsobenou škodu pronajímateli. Autoři podotýkají, že ze zákona nelze vyčíst, koho měl zákonodárce jako osobu s nebezpečnými vlastnostmi na mysli. Podle jejich názoru jí však zcela jistě nemůže být situace, kdy si člověk domů pozve neznámou osobu, kterou potkal třeba v baru, a po probuzení zjistí, že byl okraden. Kontakt s těmito osobami je tedy v každém případě soukromou věcí každého občana, nehledě na skutečnost, že v takovém případě vzniká škoda jen osobě, která situaci způsobila, a nikoliv někomu jinému.
Naopak podle autorů měl zákonodárce na mysli spíše osoby s nebezpečnými vlastnostmi fyzickými. Jako příklad autoři uvádí epileptika, který v důsledku záchvatu poškodí cizí věc. Případně se může jednat o vady charakterové, kdy tyto osoby mohou být pod vlivem drog. Pokud takový člověk způsobí někomu jinému škodu, musí vlastník objektu, který jí poskytl útulek i přesto, že o jejích nebezpečných vlastnostech věděl, nést za takové jednání odpovědnost. Společně a nerozdílně pak znamená, že poškozený se může s požadavkem na náhradu škody obrátit na skutečného škůdce nebo na poskytovatele útulku, a lze tedy snadno předvídat, co pro něj bude výhodnější.
Bydlení manželů
Ve druhé kapitole se autoři zabývají specifiky bydlení manželů. Pokud existuje situace, že manžel je výlučným vlastníkem nemovitosti, v níž je zřízena rodinná domácnost, nesmí bez souhlasu druhého z manželů učinit nic, co by bydlení rodiny v této nemovitosti mohlo nejen znemožnit, ale i jen ohrozit. Nesmí ji tedy bez souhlasu druhého manžela prodat, darovat či dát celou nebo její část do nájmu jiným osobám. Svou povinnost však neohrozí manžel, který například se svou nemovitostí nakládá tak, že vylučuje či podstatně omezuje bydlení druhého manžela, ale současně mu po všech stránkách zajistí obdobné bydlení. Pokud však bude nakládat s nemovitostí bez souhlasu druhého manžela, ten se může následně dovolat neplatnosti takového právního jednání − tedy například namítat neplatnost smlouvy o převodu nemovitosti.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
