Aktuální číslo časopisu Ekonom
Adéla NekvasilováDemonstrace proti pandemickým opatřením se za poslední dva roky staly pravidelným evergreenem městských veřejných prostranství. Ta poslední však přinesla něco nového. Na konci ledna byla na Malostranském náměstí vztyčena šibenice, která měla směřovat jako výhrůžka směrem k poslancům, kteří v daný okamžik jednali o novele pandemického zákona. Demonstrující se posléze obhajovali, že vyhrožovat nikomu nechtěli, jen využili svého ústavního práva na výkon svobody slova a projevu. Agresivita vůči poslancům (i dalším zástupcům profesí v první linii v boji proti pandemii) se tak v posledních měsících stupňuje.
S šibenicemi se přitom čeští představitelé veřejné moci nesetkali poprvé. V minulosti se jimi protestovalo na demonstracích proti vládě Petra Nečase, Bohuslava Sobotky i Andreje Babiše. Dříve panovala většinová shoda, že šibenice je extrémním a nevkusným prostředkem k demonstraci názorů, ale nakonec policie či příslušné přestupkové úřady i přes odlišné názory odborníků na trestní právo došly k závěru, že nejde nejen o trestný čin, ale dokonce ani o přestupek. Případ v minulosti dospěl i k soudu − to když ministr vnitra Milan Chovanec podal žalobu, kterou soud vzápětí odmítl. Uplynulo však šest let, zahrnujících náročné období pandemie, během nichž o střet názorů na nejen pandemická opatření nebyla nouze. Na šibenici a podobné výhrůžné prostředky se tak nejspíše nebude hledět s takovým klidem jako před několika lety.
Trestný čin, nebo přestupek?
Policie nyní opět řešila, zda šibenice nesplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu výtržnictví, či „alespoň“ přestupku proti veřejnému pořádku. Trestný čin výtržnictví lze spáchat ve dvou formách, a to ve formě hrubé neslušnosti a výtržnosti. U hrubé neslušnosti obecně platí, že se musí jednat o závažnější neslušnost příčící se pravidlům občanského soužití a zásadám občanské morálky; u výtržnosti se zase zpravidla jedná o fyzické nebo psychické násilí, nejtypičtěji půjde o vandalství.
Znakem přestupku proti veřejnému pořádku je společenská škodlivost činu − k odpovědnosti za přestupek je nezbytné porušit nebo ohrozit zájem společnosti. „Domnívám se, že daný případ by nebyl posouzen ani jako přestupek i s ohledem na to, že podobné jednání v minulosti nebylo jako přestupek posouzeno − například v červenci 2015 na demonstraci proti migraci. K jednoznačnému závěru nelze dojít ani s ohledem na to, že toto posouzení je v kompetenci orgánů činných v trestním řízení či správních orgánů,“ vysvětluje Radovan Lukáč, právní analytik z advokátní kanceláře AZ Legal.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
