Národní sportovní autorita může podle Nejvyššího soudu omezovat licence jen na své členy

Povinnost, aby všichni držitelé licencí vydávaných Autoklubem České republiky byli členy tohoto spolku, není v rozporu se zákonem. Nejvyšší soud posuzoval, zda toto pravidlo obsažené ve stanovách Autoklubu ČR nekoliduje s normou, podle níž nikdo nemůže být nucen k účasti ve spolku.

Nejvyšší soud připomněl, že výchozí je zásada spolkové autonomie, přičemž stanovy spolku mohou účast na prospěchu z činnosti spolku omezit pouze na členy spolku, respektive určit, že na činnosti spolku se podílejí pouze jeho členové. Výjimkou je případ takzvaného zákonného monopolu − je-li spolek podle zákona jedinou osobou oprávněnou vykonávat určitou činnost; tak tomu však v tomto případě není.

Autoklub České republiky je za Českou republiku jediným členem Mezinárodní automobilové federace a Mezinárodní federace motocyklistů. Náleží mu výlučné oprávnění vykonávat takzvanou národní sportovní autoritu v oblasti automobilových a motocyklových sportů na území České republiky.

Chtějí-li osoby organizující automobilové nebo motocyklové soutěže, popřípadě účastnící se takových soutěží, využívat výhody spojené s mezinárodně uznávanými prestižními značkami Mezinárodní automobilové federace a Mezinárodní federace motocyklistů, je zcela legitimní požadavek, aby se staly členy spolku pověřeného těmito mezinárodními organizacemi výkonem národní sportovní autority.

Naopak, členství v Autoklubu ČR není nutnou podmínkou, aby na území České republiky mohli zájemci pořádat jiné automobilové nebo motocyklové soutěže; ty ovšem nebudou požívat výhod spojených s mezinárodní autoritou.

Více v usnesení sp. zn. 27 Cdo 3842/2020.

Ústavní soud: Květná zahrada v Kroměříži funkčně nesouvisí se zámkem

Arcibiskupství olomoucké se domáhalo podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, aby mu stát vydal Květnou zahradu v Kroměříži, a to mimo jiné s argumentem, že tato nemovitost funkčně souvisí s jinými nemovitostmi ve vlastnictví arcibiskupství. Soud proto musel vyložit, co se považuje za funkční souvislost a zda je tato zákonná podmínka v tomto konkrétním případě naplněna.

Vztah funkční souvislosti ve smyslu zmíněného zákona je dán tam, kde jedna nemovitá věc nemůže samostatně vůbec či řádně plnit funkci, k níž byla určena, a v případě, že by tyto věci zůstaly rozděleny, užitná hodnota jedné z věcí, případně obou věcí, by se podstatně snížila. Z hlediska naplnění této podmínky je rozhodným hledisko hospodářsko-technické, tedy zda nemovitá věc může plnit svou funkci, aniž by to pro dotčený subjekt eventuálně mělo závažný negativní dopad na hodnotu jiných nemovitých věcí v jeho vlastnictví. Takový výklad soud považuje za ústavně konformní a naplňující zásadu legitimního očekávání a právní jistoty.

Dle skutkových zjištění obecných soudů je Květná zahrada samostatným uzavřeným souborem pozemků a staveb na nich umístěných, přičemž k pozemkům, na nichž stojí stavba zámku, nejenže nepřiléhá, ale nachází se na vzdáleném místě, a může být jakožto park se zahradnictvím trvale užívána samostatně, nikoli pouze a trvale s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Proto Ústavní soud shledal závěry obecných soudů ústavně konformní a jejich předchozí rozhodnutí nezpochybnil.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.