Právo na informace patří k oblastem, které společnost názorově rozdělují. Proti sobě stojí dvě silné skupiny s protichůdným zájmem. Úřady, které chtějí co nejvíce tajit, a veřejnost, která by chtěla mít k informacím přístup. „Transparence je skvělá věc, dokud se nezačne týkat vás samotného,“ upozorňuje v rozhovoru na odlišné úhly pohledu autor průlomového rozsudku o poskytování platů úředníků a předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.

Na NSS působíte už 18 let, jak se za tu dobu změnil?

Personálně naprosto zásadně. Začínali jsme tak, že jádro soudců byli soudci Vrchních soudů v Praze a Olomouci. Postupně k nám přicházeli noví lidé a dneska je náš soud postavený tak, že základem je generace čtyřicátníků, v čím dál větší míře jsou to naši bývalí asistenti nebo lidé, kteří ve správním soudnictví začínali působit za nového modelu od roku 2003. Mně bude skoro padesát a začínám tam být z těch služebně starších soudců. Ve chvíli, kdy odejde generace 60+, což bude v průběhu příštích dvou až devíti let, pak bude NSS kompletně nový a pečeť jeho vzniku tam zůstane jen ve vzpomínkách.

Jinak než personálně se změnil také?

Povaha té agendy, kterou vyřizujeme, je jiná. Ze začátku jsme rozhodovali o principech, co všechno se přezkoumává, a to dneska už vlastně není. Dnes judikujeme také složité, komplexní věci, ale už ne zas až tak principiální.

JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M.

Právo a politologii vystudoval na univerzitách v Plzni, Praze a německém Pasově. V únoru 2022 byl prezidentem jmenován předsedou ­Nejvyššího správního soudu. Soudcem se stal v roce 2005. Je členem i jeho rozšířeného senátu a kompetenčního senátu. ­Donedávna byl také předsedou kárného senátu. Vyučuje na plzeňské právnické ­fakultě a CEVRO ­Institutu. Mimo jiné působí i v redakční radě Právního rádce.

Nový předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka

V jaké kondici je soud teď?

V naprosto dobré. Jediný problém je přetížení, ale z hlediska personálního a z hlediska fungování instituce jako takové je to opravdu vynikající soud.

Zmiňujete přetížení, co by vám tedy ulevilo?

Musíme si říct, jestli máme zpracovávat současné množství agendy, pak na to potřebujeme větší množství zdrojů, a to buď víc asistentů, nebo víc soudců, nebo kombinaci obojího, anebo počty případů, které řešíme, omezit. To znamená zredukovat přísun věcí k NSS. A to je otázka politického rozhodnutí. Současná situace je dlouhodobě neudržitelná.

Má na počet nevyřízených případů významný vliv covidová agenda?

Dlouhodobě ne. To je 350 věcí za celou dobu covidové pandemie, zpomalilo nás to krátkodobě, ale dlouhodobě to není problém. Tím jsou základní agendy, tedy daňové, stavební, regulační, přestupkové, azylové, cizinecké. Agendy, které se nemění z roku na rok, nejsou tam významné změny ve váze nápadu, akorát se postupně „nafukují“. Nejenže nám v nich roste počet věcí, ale vyšší je i průměrná obtížnost případů, zejména v oblasti daní nebo stavební problematiky.

Čím to je, že se vůbec za posledních 10 let zvýšil počet kasačních stížností na dvojnásobek?

Úplně normální stabilizací systému a posunem země k běžným západoevropským poměrům, kde pětinu soudní agendy ve srovnatelných státech v Evropě tvoří správní soudnictví. U nás je to čtyři až pět procent. Ten nárůst je logický. Ve veřejné správě je v podstatě vše přezkoumatelné, lidé se naučí o svá práva brát, postupně ta agenda roste. To, co jsme tady zažívali v 90. letech a prvním desetiletí existence NSS, byla spíše abnormální situace. Teď se dostáváme do západoevropského normálu, ale zdaleka na něm ještě nejsme.

Čekáte tedy ještě až čtyřnásobný nárůst nových věcí?

Dostali jsme se do stadia, kdy růst bude setrvalý, pozvolný, ale ne dramatický.

Zvládl by NSS takovýto nárůst agendy?

Samozřejmě že ne. Musely by se přidat zdroje. Když se podíváte na srovnatelné instituce ve střední Evropě, řekněme rakouské nebo německé správní soudy, ty mají podstatně větší počty soudců než my. Německý Nejvyšší správní soud má 55 soudců, 11 senátů a zpracovává 1100 věcí ročně. Oproti tomu našemu, který má 30 soudců, 10 senátů a 4500 věcí ročně. A to ten německý je jen jeden ze tří jejich nejvyšších veřejnoprávních soudů, vedle finančního a sociálního.

Plní ještě soudní poplatky regulatorní funkci, nebo se Češi nebojí jít do sporů?

Na úrovni krajských soudů se ročně řeší zhruba 11 tisíc kauz. Přibližně třetina jde k nám. A když to budeme brát z hlediska poplatkového, určitě by šlo zdražit některé typy třeba daňových kauz, že by se platil poplatek z výše sporné částky. Dnes je to tak, že se platí za žalobu malá fixní částka, jednotky tisíc. Totéž by asi šlo udělat u stavebních věcí. Ale třeba u přestupkových případů poplatek v poměru k hodnotě sporu není nízký. A pak máte spoustu věcí, které jsou osvobozeny od poplatku, azylová nebo důchodová agenda. Tedy čtvrtinu věcí nikdy nezpoplatníte. Ale u těch přestupků kdybychom trochu přitvrdili, možná bychom zvýšením poplatku lidi odradili od toho, aby se soudili ve věcech, které jsou beznadějné, kde mají šanci deset procent, možná i míň. To by dávalo smysl.

Dosáhli jste na možnost jednoduše kasační stížnosti odmítat na základě kritéria přijatelnosti. Je tento stav dostatečný?

Pro tu část agendy, kterou nám zákonodárce dal, to dostatečné je. Umíme si najít důležité věci a ty meritorně zpracovat a zbytek umíme jednodušeji odmítnout. Ještě se musíme naučit − a to je spíše v hlavách těch lidí než v právní úpravě −, aby to rozhodnutí, kterým odmítáme pro nepřijatelnost, bylo na dvě stránky. Aby se velmi stručně řeklo, že vše bylo v pořádku, opravný prostředek nemá šanci, a aby to soudce a jeho asistenta zatěžovalo jenom tím, že případ musí projít a říct, že to bylo v pořádku. U té agendy, kde už to posuzování přijatelnosti máme, jsme spokojeni a je jen otázka, jestli to nerozšířit i na zbytek správního soudnictví, na všechny kasační stížnosti. Otevřeně přitom říkám, že to bude kontroverzní záležitost, protože to narazí na odpor těch, kterých se to může dotýkat a kteří budou mít pocit, že se ti lidé nedoberou spravedlnosti.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.