Aktuální číslo časopisu Ekonom
Novela zákona o odpovědnosti za přestupky1 💬, která vešla v účinnost od 1. 2. 20222 💬, je dle autorů zákona výsledkem provedeného vyhodnocení účinnosti nové úpravy přestupků v českém právním řádu.3 💬 Autoři novely v praxi správních orgánů identifikovali následující skupinu problémů:
- problémy s personálním zajištěním výkonu přestupkové agendy s ohledem na kvalifikaci,
- administrativní zatížení správních orgánů každoročním zpracováním přehledu přestupků,
- nedostatečná ochrana soukromí a bezpečnosti osob vystupujících v řízení o přestupku,
- nedostatečná účinnost omezujících opatření a jejich nízká vymahatelnost,
- nedostatky v právní úpravě vzájemného poskytování informací mezi správními orgány příslušnými k řízení o přestupku a ostatními orgány veřejné moci,
- nedostatečná právní úprava ve vztahu k používání pyrotechniky v rámci sportovní akce, při cestě na sportovní akci nebo při návratu z ní.
Kromě posledního identifikovaného problému, který byl motorem pro změnu zákona o některých přestupcích4 💬, se řešení všech ostatních problémů promítá v novelizaci zákona o odpovědnosti za přestupky. Zároveň byly předmětnou novelou provedeny i změny, které nepatří ani do jedné z výše uvedených skupin identifikovaných problémů, ale budou mít výrazný vliv na praxi. V dalším textu proto představíme nejdůležitější změny, které novela některých zákonů přináší.
Změny v počítání promlčecí doby
Za jednu z hlavních změn s významným dopadem do praxe lze označit změny v oblasti promlčecí doby.
Novela přidává novou skutečnost, která zakládá přerušení promlčecí doby, a to doručení vydaného příkazu, který je prvním úkonem v řízení.5 💬 Tato změna je odůvodněna tím, že počátek nové promlčecí lhůty by se měl odvíjet od okamžiku, kdy se obviněný z přestupku s příkazem seznámil. Zároveň je ale zdůrazněno, že změna se týká pouze situace, kdy je příkaz prvním úkonem v řízení. Pokud tomu tak není, uplatní se původní pravidlo, které zůstalo nezměněno − tedy přerušení promlčecí doby oznámením o zahájení řízení o přestupku.
Další změnu v oblasti promlčecí doby novela přináší v pravidlech pro počítání běhu promlčecí doby. Novela totiž upravuje znění § 32 odst. 3, a to následovně: „Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1.“
Tato úprava podstatně mění celý původní význam daného ustanovení. Pravidlo § 32 odst. 3 do 31. 1. 2022 upravovalo běh lhůty pouze pro promlčecí dobu, která byla přerušena.6 💬 Z dikce nového znění ale na první pohled vyplývá, že se stanovená objektivní lhůta vztahuje na veškeré promlčecí doby. Zároveň je přidáno pravidlo, že do běhu této doby se nezapočítávají skutečnosti dle odst. 1 stejného paragrafu, tedy skutečnosti, které způsobí stavění lhůty.
Dle předkladatelů by tato změna měla zamezit opětovným výkladovým pochybnostem o tom, zda je při určování konce mezní doby promlčecí doby stanovené v § 32 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky nutné přičíst dobu, po kterou trvala některá ze skutečností v odst. 1 stejného paragrafu. Tato změna byla dále odůvodněna závěrem č. 165 ze zasedání poradního sboru Ministerstva vnitra ČR ke správnímu řádu a správnímu trestání ze dne 31. 9. 2021, ve kterém poradní sbor konstatoval, že při určení konce mezní promlčecí lhůty se musí připočíst i doba, po kterou byla promlčecí doba pozastavena pro některou skutečnost dle § 32 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky.
Autorky článku mají obavu z nejasností, které nové znění může způsobit. Výše zmíněný závěr se vztahoval k původnímu znění, tedy úpravě počítání přerušené promlčecí doby. Vypuštěním důležité specifikace, že dané pravidlo se týká přerušené promlčecí doby, může vzniknout výkladová kolize se stanovenou délkou promlčecí doby v § 30 stejného zákona. Tento fakt se dá ale překlenout pomocí výkladových pravidel, neboť za pomoci systematického výkladu lze určit, že se nové pravidlo dle § 32 odst. 3 týká lhůt, které jsou přerušené nebo se stavěly.
Zároveň se ani z důvodové zprávy nedozvídáme provazbu na další potenciální skutečnosti rozhodné pro stavění promlčecích lhůt, které mohou vycházet z dalších speciálních zákonů a u kterých se zákon o odpovědnosti za přestupky uplatní subsidiárně. Ačkoliv autorky rozumí důvodům pro změnu stávajících pravidel, vyjadřují obavu, zda namísto sjednocení výkladu nová úprava nevytvoří další výkladové třecí plochy.
Dle přechodných ustanovení platí, že řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti novely (tedy do 31. 1. 2022 včetně), se dokončí podle zákona o odpovědnosti za přestupky v původním znění (to se týká všech popisovaných změn tohoto zákona).
Nová ustanovení zákona
Novela dále vkládá do úpravy dvě nová ustanovení, a to konkrétně §72a a §72b. První jmenované upravuje podmínky pro vyloučení některých citlivých informací o osobách vystupujících v řízení o přestupku z nahlížení do spisu. Tato anonymizace bude učiněna buď na základě žádosti dané osoby (správní orgán rozhodne usnesením), nebo bude učiněna ex offo správním orgánem, pokud je mu známa skutečnost, že přístup k těmto informacím byl omezen v předcházejícím trestním řízení o totožném skutku (o vyloučení správní orgán učiní záznam do spisu).7 💬
Tato změna je nepochybně reakcí na zjištěné nedostatky dosavadní úpravy v oblasti ochrany soukromí a bezpečnosti osob vystupujících v řízení. Dle obecné části důvodové zprávy je tato změna učiněna na základě úkolu uloženého usnesením vlády vycházejícím ze Souhrnné zprávy za rok 2016 o plnění Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 až 2018.
Ze stejného podnětu vychází i úprava § 71 zákona o odpovědnosti za přestupky, který nově přiznává procesní práva i osobám přímo postiženým spácháním přestupku, u nichž se nevyžaduje souhlas se zahájením nebo pokračováním v řízení, a nové stanovení pravidel šetrného výslechu svědka mladšího 15 let.
Druhé z doplněných ustanovení, tedy § 72b, nově upravuje možnost nepřipustit zastoupení v řízení takzvaným obecným zmocněncem, pokud tato osoba vystupuje v řízení o přestupcích opětovně. Tato úprava je reakcí na rozšiřující se praxi obcházení zvláštních předpisů upravujících poskytování právních služeb (takzvané vinklaření8 💬), mezi které patří i zastupování v řízení o přestupku pomocí institutu obecného zmocněnce. Nejvíce rozšířená je tato nežádoucí praxe v agendě dopravních přestupků.
Tyto osoby, které takto zastupují dlouhodobě a za úplatu větší množství pachatelů přestupků, mají jediný cíl, a to pomoci svým de facto klientům vyhnout se pokutě za přestupek. K tomu ne zřídka využívají obstrukčních jednání a zahlcují tím nejen správní orgány, ale v konečném důsledku i správní soudy. Navržená úprava možnosti vyloučení obecného zmocněnce z řízení vychází z obdobné úpravy občanského soudního řádu.9 💬
Precizace omezujících opatření
Jedním z hlavních zjištěných nedostatků zákona o odpovědnosti za přestupky byla i nedostatečná účinnost omezující opatření dle § 52. Cílem navržených změn je proto dle důvodové zprávy zvýšení jejich vymahatelnosti. Hlavní změnou pro dosažení tohoto cíle je tak primárně novelizace trestního zákoníku, která nově umožní trestně stíhat osobu, která bude opakovaně či soustavně porušovat některá vybraná omezující opatření uložená v řízení o přestupku.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
