Energie, potraviny, bydlení, tedy vše, bez čeho se neobejde žádná domácnost, překotně zdražuje. Inflace za únor přesáhla 11 procent. Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby historicky nevídaným tempem, avšak zatím zdánlivě bez hmatatelného výsledku. To vše buduje podhoubí, ve kterém se daří radikálním názorům volajícím po tvrdé státní regulaci, která by růst cen zabrzdila. Jinými slovy měla by přenést náklady rostoucích cen z domácností na úkor podnikových marží.

V Evropě je už řada států, které se touto cestou vydaly. Například v oblasti energetiky nadiktovaly státy jako Polsko, Slovensko, Francie nebo Maďarsko energetickým společnostem, aby nepřenášely náklady růstu cen na své zákazníky a raději si snížily marže. Například na Slovensku má tento postup podobu „dohody“ mezi vládou a největším výrobcem elektřiny. Ta přiměla společnost Slovenské elektrárne prodávat elektřinu za mnohem nižší ceny, než jaké jsou v současnosti ty tržní. Vláda naopak výměnou za dohodu upustila od zavedení speciální 50procentní daně ze zisku tohoto podniku.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.