Adéla NekvasilováRozvoj moderní medicíny je spojen se změnou očekávání ze strany pacientů a jejich blízkých. Nové technologie budí dojem, že medicína dokáže vše a neúspěšná léčba je často ztotožňována s pochybením lékaře. Změnilo se rovněž vnímání smrti a umírání. Smrt již nadále není přirozenou součástí lidského života, ale je považována za selhání lékaře nebo medicíny jako takové. Touto problematikou a dalšími otázkami spojenými s tzv. law of life se ve své monografii Právo a péče v závěru života: Rozhodování na pomezí intenzivní medicíny a paliativní péče zabývá advokátka Barbora Steinlauf.
Stále více lidí tráví závěr svého života v prostředí intenzivní medicíny, nabízející paletu nových technologií, které dokážou přechodně či trvale nahradit funkci některých orgánů a zajistit tak biologické přežití pacienta i po velmi dlouhou dobu. Průběh závěru života je do značné míry ovlivněn rozhodnutím lékaře o využití dostupných léčebných procedur. Jak ale najít rovnováhu mezi autonomií pacienta a autonomií lékaře a jak postupovat v případě názorového konfliktu mezi lékařem a osobou zastupující pacienta?
Česká medicínská, etická a právní komunita nezůstává pozadu. Autorka konstatuje, že v českém prostředí je otázkám souvisejícím s poskytováním péče v závěru života věnována stále větší pozornost. Zmiňuje probíhající diskuse k připravovaným legislativním změnám zákona o zdravotních službách, zejména ustanovení upravujícího dříve vyslovená přání. Mnohé instituce vydávají odborná stanoviska k zákonu o paliativní péči, rozhodování v závěru života a eutanazii, který byl předložen k projednání Parlamentem ČR.
Marná léčba
V první kapitole se autorka zabývá konceptem marné léčby, která představuje jedno z nejkontroverznějších témat z oblasti etiky a práva závěru života. V medicínských, etických i právních kruzích se objevuje přibližně od počátku 80. let minulého století. Svůj původ má v prostředí americké intenzivní a resuscitační medicíny, kde se začaly stále častěji objevovat spory mezi ošetřujícími lékaři a rodinami pacientů v terminálním stavu, které vyžadovaly poskytnutí resuscitace navzdory přesvědčení lékařů o její medicínské marnosti.
