Aktuální číslo časopisu Ekonom
Adéla NekvasilováOkřídlené tvrzení, že technologický vývoj je před právem vždy o krok napřed, považuje přední český odborník na kyberbezpečnost Radim Polčák za správné. Neplatí to však vždy. „V oblasti kyberbezpečnosti by měl stát hrát spíše aktivní roli a vytvářet pravidla rychleji,“ vysvětluje.
Patříte v tuzemsku k předním odborníkům na kybernetickou bezpečnost a nedávno jste obdržel od NÚKIB ocenění za zásluhy v tomto oboru. S jakým očekáváním jste se před deseti lety podílel na přípravě zákona o kybernetické bezpečnosti?
Zákon o kybernetické bezpečnosti byl ve své době velkou novinkou. Česká republika byla prvním státem Evropské unie, který tuto legislativu zavedl, a pro mě to představovalo zejména profesní výzvu, jelikož se zde připravovala regulace na oblast, k níž právní úprava doposud neexistovala. Zákon měl zajistit hlavně posílení práva na informační sebeurčení a institucionalizaci této problematiky na státní úrovni.
Domníváte se, že současná osvěta nejen z hlediska práva kybernetické bezpečnosti je v Česku dostatečná, nebo máme ještě co dohánět?
Myslím si, že je to rozhodně lepší než dříve. Když se ohlédnu do doby před deseti až patnácti lety a porovnám to se současným stavem, šíře problematiky se výrazně posunula pozitivním směrem nejen vzhledem k podnikové či veřejnoprávní praxi, ale také k běžným lidem. Bude ale ještě nějakou dobu trvat, než se na ni společnost adekvátně nastaví, protože v kyberbezpečnosti se objevují stále nové výzvy a vždy trvá, než si na ně společnost zvykne.
Jak si stojí kybernetická bezpečnost v souvislosti s válkou na Ukrajině?
Nemám sice k dispozici konkrétní data, na základě kterých bych to mohl zhodnotit, ale pokud jde o obecnou úroveň připravenosti České republiky v této oblasti, na to, jak málo financí do ní v porovnání s podobně velkými zeměmi náš stát investuje, jsme na tom velmi dobře. NÚKIB a zpravodajské služby, instituce, které mají kyberbezpečnost na starosti, jsou v mezích svých možností na špičkové úrovni. Problém spočívá spíše v jednotlivých ministerstvech či ústředních orgánech státní správy. Je dán řadou faktorů, jako jsou například dodávky systémů často kvůli letitým a vysoce problematickým závazkům sjednaným za nevýhodných podmínek. Firmy, které dodávají služby a systémy do veřejné správy, často nemají dostatečnou technologickou úroveň, což se pak projevuje v bezpečnostních rizicích.
Máme tedy u nás nedostatek expertů v dané problematice?
Naopak, odborná základna v soukromém i veřejném sektoru je u nás na velmi kvalitní úrovni, ale problém je s firmami, které figurují jako výhradní dodavatelé systémů a služeb pro veřejný sektor. To je důsledek problému, který zde nastal v 90. letech a projevuje se dodnes. Jedná se o problém odběratelů, tedy zde především ministerstev, že si systémy a služby nechávají dodávat často spíše druhořadými firmami, a to na základě právních vztahů, které označujeme jako proprietární uzamčení, anglicky lock‑in. Odběratel se z takového vztahu nemůže prakticky vyvázat a je nucen trvale odebírat nekvalitní a často i předražené produkty nebo služby. Obecně ale české technologické firmy patří v kyberbezpečnosti ke světové špičce. Jen je škoda, že dodávají často spíše do zahraničí.
Ze které země, jež umí využít národní experty a přitom do oblasti řádně investuje, bychom si měli brát příklad?
Obecně jde o země, v nichž na pokročilé úrovni funguje e‑government či e‑justice, a kde se dobře rozvíjí forma kontaktu občana a státu v elektronické podobě. Mezi premianty v tomto směru patří obecně Estonsko a v konkrétních oblastech třeba Německo nebo Španělsko. Tyto země můžeme považovat za příklady dobré praxe.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
