Když jsem před dvěma lety do zdejšího sloupku napsal, že (s příchodem koronaviru a navazujícími krizovými opatřeními) přicházíme o nejcennější práva, netušil jsem, že situace bude ještě horší. Konec letošního února přinesl nejenom válku na Ukrajině, ale také zavedení cenzury v České republice. Oč zásadnější tento krok byl, o to méně odborných ­reakcí jsme se dočkali.

Začněme rekapitulací. Od konce února do konce března byl zablokován mně blíže neznámý počet takzvaných dezinformačních webů. Jedná se zřejmě o číslo někde mezi osmi a třiceti. K blokaci došlo na politickou výzvu vlády a provedla ji sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, tedy subjekty zajišťující provoz české části internetu na nejvyšší úrovni.

Právní základ této akce je, mírně řečeno, pochybný. Výkonný ředitel CZ.NIC v rozhovoru odkázal na stanovy sdružení, které umožňují zablokovat stránky či server, který je zdrojem kybernetického ohrožení pro (patrně nejen) českou část internetu. Lze pochybovat, že zablokované servery ohrožením tohoto druhu byly.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.