Již přes dvacet let je s námi směrnice o elektronickém obchodu.1 💬 Její obsah a některé principy můžeme v českém prostředí znát ze zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti. Co nám e‑commerce směrnice přinesla? Vedle toho, že potvrdila klíčovou roli digitálního průmyslu a legitimní status služeb informační společnosti a stanovila pravidla pro nevyžádanou reklamu, vymezila také tři základní typy zprostředkovatelských služeb. Stanovila pro ně zvláštní (ne)odpovědnostní režim, takzvaný bezpečný přístav. Po jeho dosažení poskytovatelé zprostředkovatelských služeb za splnění určitých podmínek nenesou odpovědnost za jimi přenášené či uživateli ukládané informace, ani pokud jsou tyto informace nezákonné.

Svět, včetně toho digitálního, se za posledních dvacet let zásadně proměnil. Je složitější a komplexnější. Objevily se nové, inovativní služby a nové obchodní modely. Evropská komise proto v roce 2020 představila návrh nové regulace digitálního prostředí. Digital Services Act (DSA), společně s Digital Markets Act mají připravit digitální Evropu na 21. století. K návrhu DSA se přibližně po roce od jejího představení vyjádřil také Evropský parlament a představil svou vizi o regulaci digitálních služeb. V řadě témat se s komisí shodl. Následně byly zahájeny takzvané trialogy, neformální a neveřejná jednání, v rámci nichž poslanci Evropského parlamentu, úředníci Evropské komise a zástupci Rady v podobě ministrů a vysokých úředníků předsedající země hledají a diskutují finální podobu DSA.

Samotný DSA je rozdělen do pěti kapitol.

Předmět a oblast působnosti

První kapitola nazvaná „Obecná ustanovení“ upravuje předmět a oblast působnosti nařízení. Dále uvádí, že cílem nařízení je harmonizace pravidel fungování vybraných digitálních služeb na vnitřním trhu a stanovení jednotného právního rámce pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, v němž jsou účinně chráněna základní lidská práva. DSA má dopadat na služby poskytované příjemcům, kteří bydlí nebo jsou usazeni v Evropské unii. Není přitom rozhodující, jestli jsou poskytovatelé těchto služeb usazeni v Evropské unii či mimo ni.

DSA pracuje s následující hierarchií služeb: služba informační společnosti – zprostředkovatelská služba – online platforma – velmi velká online platforma.

Služba informační společnosti je služba poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb.2 💬 Pochopení těchto základních znaků je zásadní, protože služba, která jakoukoliv z těchto podmínek nesplňuje, je vyloučena z předmětu regulace DSA. Jak uvádějí praktické příklady přílohy č. 1 směrnice (EU) 2015/1535, tyto požadavky nesplňuje například televizní či rozhlasové vysílání, prohlídka elektronických katalogů v prodejně, hlasové služby či poradenství po telefonu. Jedná se o základní kategorii digitální služby, a pokud k ní lze přiřadit další znaky a specifické funkcionality (například, že na službě lze ukládat uživatelská data), stane se z ní zprostředkovatelská služba, která je DSA regulována.

Zprostředkovatelskou službou se rozumí služba informační společnosti zajišťující:

  • prostý přenos dat (mere conduit);
  • ukládání dat do mezipaměti (caching);
  • hosting dat.

Spadají sem služby internetového připojení, internetové vyhledávače, sociální sítě, videoplatformy, nejrůznější obsahové weby, e‑mailové služby, blogy, diskusní servery, cloudové služby, komunikátory, webhosting, pojišťovací online služby, aukční servery nebo některé reklamní systémy. Již z této skutečnosti je zřejmé, jak široké pokrytí má DSA mít.

- Online platforma je pak hostingová služba, které na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace.

- Velmi velká online platforma je definována jako online platforma s průměrně 45 miliony měsíčních uživatelů.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.