Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin DrtinaDevět let trvající hledání viníka za sesuv svahu na rozestavěnou dálnici D8 u Prackovic nad Labem na Litoměřicku se chýlí ke konci. Na den, kdy vychází dubnové číslo Právního rádce, je nařízeno další jednání ve sporu mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou železniční dopravní cesty na straně jedné a společností Kámen Zbraslav, která nad dálnicí provozuje lom, na straně druhé. Státní příspěvkové organizace firmu žalují o miliardu korun z titulu objektivní odpovědnosti lomu jako zvlášť nebezpečného provozu. Během zdlouhavého projednávání se ale tato částka na úrocích zdvojnásobila. Celý spor je přitom soubojem znaleckých posudků. Obě strany jich předložily na dvě desítky a jejich závěry se rozcházejí, vždy ve prospěch toho, kdo si jejich vypracování objednal.
Příběh zavalené dálnice se začal psát dlouho před tím, než k sesuvu došlo. Špatná a zdlouhavá příprava projektu byla příčinou toho, že stát neměl včas všechna potřebná stavební povolení. Hrozilo proto, že nebude moci čerpat osm miliard korun dotací z evropských fondů. Aby peníze nepropadly úplně, ministerstvo dopravy tehdy rozhodlo, že je částečně přesměruje na modernizaci dálnice D1. Spory s ekology a v jejich důsledku zrušená územní rozhodnutí se staly brzdou dostavby D8. Stavba se také musela několikrát přerušit. Podle původního termínu měl být poslední úsek dokončen před rokem 2010. Nakonec se do provozu dostal až před Vánoci v roce 2016.
Tudy ne, radili experti
Geologové přitom už v 90. letech upozorňovali na to, že České středohoří je území k sesuvům velmi náchylné. Labe tam obnažilo místa, kde se na podložní křídové usazeniny uložily sopečné horniny. Odborníci kvůli jílovému podkladu umístění dálnice právě sem zásadně nedoporučovali. Existovalo přitom sedm jiných variant, kudy hlavní tah z Prahy na sever vést. Nejméně riziková alternativa počítala s vybudováním dlouhého tunelu v jiném koridoru. Ta se ale nedostala ani do procesu EIA. Vybrána byla naopak z pohledu ekologů druhá nejrizikovější trasa. Podle tehdejšího předsedy sdružení Děti Země Miroslava Patrika v tom roli sehrál posudek autorizovaného znalce a profesora pražské přírodovědecké fakulty Jaroslava Paška. „V roce 1996 a ještě i v roce 2004 jako znalec tvrdil, že k sesuvům nemůže nikdy dojít,“ řekl Patrik. Do posudku při srovnání schválené povrchové varianty a varianty s dlouhým tunelem Kubačka napsal, že trasa je projektována tak, že se výstavbou dálnice stabilita svahu neporuší. „Území je postiženo fosilními jevy, které jsou dnes stabilní, a trasa dálnice je důsledně vedena tak, aby stabilitu nejen neporušila, ale naopak zajistila,“ stál si za svým v roce 2004 Jaroslav Pašek. Tato ujištění byla již tehdy v rozporu se stanoviskem České geologické služby z téhož roku. V něm se mimo jiné uvádí, že „lehká pata svahu nutně nemůže udržet stabilitu svahu a dochází ke vzniku sesuvů. K jejich aktivaci většinou dochází po delším období srážkové činnosti.“
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
