Zákonem roku je nové stavební právo

Silný signál směrem k politikům vyslal výsledek letošního ročníku ankety Zákon roku. S přesvědčivým náskokem v tomto žebříčku vyhrála rekodifikace stavebního práva, tedy nová komplexní úprava stavebního zákona. A to i přesto, že vláda přesně v duchu svých předvolebních slibů mezitím podniká kroky k odložení jeho účinnosti.

Zákon roku pořádala poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář už potřinácté. „Když jsme s anketou začínali, bylo to v době, kdy ještě stále bylo sexy dávat na odiv, jaká firma si co kde prolobbovala bez zapojení ostatních subjektů. Mám radost, že o třináct let později tohle v české společnosti už sexy není,“ řekl na úvod vyhlašování výsledků předseda nominační rady a projektový lídr ankety Tomáš Babáček. „Možná nás občas zlobí, jak ten systém je složitý, jak dlouho trvá, než přijmeme nějakou normu, ale pro mě je cenné, že každá norma prochází kontrolovaným procesem,“ dodal vedoucí partner Deloitte Legal Martin Bohuslav.

O přízeň hlasů se tradičně ucházelo pět legislativních počinů přijatých či účinných v loňském roce. Vybírala je nominační rada složená z dvou desítek autorit z různých oblastí, nejen podnikání. Veřejnost následně svým hlasováním dala najevo, který právní předpis nebo soubor zákonů má pozitivní dopad na podnikání v Česku.

Drtivá podpora stavebního zákona

Vítězná rekodifikace stavebního práva porazila ostatní kandidáty rozdílem třídy. Hlasovaly pro ni více než dvě třetiny účastníků z řad veřejnosti. „Tak přesvědčivé vítězství je především známkou toho, že současný zákon a současné povolování staveb je v naprosto neudržitelném stavu. Reforma celého systému zbyrokratizovaného a nefunkčního stavebního práva je nutná. Na tom se shodují všichni a nový stavební zákon přesně toto řeší, takže logická volba,“ vysvětluje přínos nového stavebního zákona advokát Havel & Partners a člen Legislativní rady vlády František Korbel. On sám vedl tým legislativců, který stál u vzniku prvotního návrhu dřív, než jej dopracovalo ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením bývalé ministryně Kláry Dostálové.

„Zákon zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Jedná se o systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů,“ vyzdvihla přednosti novely partnerka a vedoucí nemovitostního týmu Deloitte Legal Olga Kaizar.

Ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič za zásadní považuje to, že zákon přiměřeně chrání a vyvažuje všechny dotčené soukromé a veřejné zájmy, ať už jde o ochranu zdraví, života a majetku, ochranu životního prostředí nebo ochranu památek. „Konečně vytváří prostor pro masivní nástup digitalizace nejen územního plánování, ale i celého procesu povolání staveb, zkrátka digitalizace hodné 21. století,“ dodal.

Vítězství rekodifikace stavebního zákona však přišlo v době, kdy je v běhu novela zavádějící odklad účinnosti některých ustanovení. František Korbel soudí, že připravovaná novela je motivována nikoliv odborně, ale politicky. „Politické zadání je zachovat stavební úřady na co nejvíce obcích a tomu se vše podřizuje,“ upozorňuje.

Zbrklá novela vládě body nepřidá

Ministerstvo pro místní rozvoj však i přes odpor, který se proti změnám už přijaté legislativy vzedmul, ustoupit nehodlá a „zákon roku“ považuje za normu šitou horkou jehlou. „Byl silně kritizovaný samosprávami a starosty, protože oddaloval rozhodování od lidí, to my napravujeme,“ říká mluvčí resortu Vilém Frček. Podle něj je běžné, že se velké zákony novelizují krátce po jejich přijetí, protože až po dokončení legislativního procesu se objeví řada chyb.

Celkové výsledky ankety Zákon roku 2021

Zvětšit přes celé okno

Již částečně účinný stavební zákon ukládá připravovat reformu stavebních úřadů. K té se ale v současnosti nikdo nemá. A zastavené je i výběrové řízení na šéfa Nejvyššího stavebního úřadu, jenž měl stát v čele nové soustavy. Nejasný je zároveň i osud novely, která by měla odsunout účinnost nových ustanovení. A připravený není ani návrh nové podoby stavebního zákona, jak si ho představují strany vládní koalice. Není tak jasné, co vlastně bude od příštího roku platit.

Kritici stávajícího postupu vlády upozorňují na to, že novela zavádějící odklad účinnosti je retroaktivní, protože mění už platné a účinné pasáže zákona, a povede k ochromení stavebních řízení v zemi. Ministr pro legislativu a současně předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun ohledně odkladu a retroaktivity uvedl, že účinnost zákona se posouvá jen tam, kde je to možné. Tam, kde už zákon účinný je, se zvolil jiný postup, který on sám označil za „šalamounský“. Použilo se přechodné období a v něm se na stanovenou dobu hibernují účinky zákona. Podle něj se to tak nedotkne ani práv stavebníků, ani úředníků.

Byť stavební zákon vyhrál s výrazným náskokem, loňského vítěze – bankovní identitu v počtu hlasů nepřekonal. Norma zpřístupňující digitalizované služby státu na základě přihlašovacích údajů k internetovému bankovnictví loni přesvědčila 73 procent hlasujících.

Nemovitostní téma přitom u veřejnosti nebodovalo poprvé. V roce 2018 anketu vyhrálo zkrácení povolování nejvýznamnějších staveb novelou zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. „Je vidět, že vedle regulace daňové, veřejných zakázek či v poslední době digitalizační, téma nemovitostního práva podnikatele velmi zajímá. Řada lidí nezná nový stavební zákon do detailu, takže se, myslím, nevyjadřovali k jednotlivým technikáliím, které mohou být ještě předmětem úprav. Evidentně budou ale sledovat směr, kterým se bude stavební právo dál v Česku vyvíjet,“ dodává Tomáš Babáček.

Chystá se Milostivé léto 2.0

Na stříbrné příčce se umístila část novely exekučního řádu známá spíše pod označením Milostivé léto. Týká se osob, které uvízly v dluhové pasti a ve tříměsíčním období mohly uhradit své dluhy vůči státu bez úroků z prodlení a jiného příslušenství. „Pro zaměstnavatele je administrativně i finančně náročné zaměstnávat fyzické osoby v mnohačetných exekucích a každý měsíc dbát na to, aby jim bylo z platu sráženo, co má,“ přiblížil možnou motivaci podnikatelské veřejnosti pro hlas této novele Ladislav Minčič. Současná situace vede podle něj k tomu, že řada zaměstnavatelů takovým lidem dávat práci odmítá.

Autor novely, lidovecký poslanec Marek Výborný, přitom připravil návrh druhého a na dlouhou dobu posledního kola odpuštění veřejnoprávních dluhů. „Milostivé léto se neotevře pro nové dlužníky, ale ti, kteří to z nějakého důvodu zmeškali, například proto, že s nimi exekutor nekomunikoval nebo byla nejasnost o podstatě dluhu, jestli je penále příslušenství nebo jistina, dostanou druhou šanci,“ řekl Výborný.

Milostivé léto se neotevře pro nové dlužníky, ale ti, kteří to z nějakého důvodu zmeškali, například proto, že s nimi exekutor nekomunikoval nebo byla nejasnost o podstatě dluhu, jestli je penále příslušenství nebo jistina, dostanou druhou šanci.

Podle něj je důležité, že nová podoba exekutorům stanovuje lhůty na odpověď. Zájemci, který se bude chtít zbavit svých dluhů, musejí odpovědět do 15 dnů. „O kolik to exekutor protáhne, o tolik se milostivé léto prodlouží,“ dodal s tím, že druhé kolo by se mělo řádově týkat tisíců dlužníků.

Přibližně každý osmý hlas v anketě patřil novele zákona o soudech a soudcích zavádějící povinné zveřejňování rozsudků všech obecných soudů na internetu. Anonymizovaná rozhodnutí okresních, krajských i vrchních soudů budou už brzy publikována ve veřejně přístupné online databázi. Člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal vidí přínos nejen v tom, že lidé na základě vyřešených obdobných případů budou moci volit strategii vedení soudního sporu, nebo odhadnout, jak případ dopadne. „Hlavně ale jde podle mého o to, nastavit dopředu své chování a jednání tak, abych se zbytečnému sporu mohl vyhnout a vůbec se do něj nedostal – prostě lepší než spor vyhrát, je žádný nemít,“ poznamenal Nesrovnal.

Registrace firem po internetu

Čtvrté místo náleží novele notářského řádu, která umožňuje zakládat firmy na dálku. Novinkou je možnost sepsat vybrané notářské zápisy bez osobní přítomnosti u notáře. Tímto způsobem lze nejen obchodní společnost na dálku založit, ale provést i další úkony potřebné pro její fungování, například konání valné hromady.

Spojit se s notářem na dálku je možné přes web Notářské komory, kam se lidé mohou přihlásit například prostřednictvím Identity občana. Virtuální schůzku si lze domluvit předem s konkrétním notářem. Pokud však uživatel nevyžaduje nikoho konkrétního, může specifikovat své požadavky – například region, jazyková vybavenost notáře – a systém se automaticky spojí s několika notáři, kteří jsou aktuálně přihlášeni a splňují zadaná kritéria.

Poměrně zásadní novela přesvědčila jen necelá čtyři procenta hlasujících. „Vysvětluji si to tím, že podnikatelé považují spolehlivé notářské služby za samozřejmost, na kterou jsou už zvyklí,“ říká duchovní otec ankety Tomáš Babáček a dodává: „Významná elektronizace notářských činností proběhla velmi hladce a zaznamenali ji možná spíše právníci než ostatní podnikatelé.“

Koncept udržitelnosti v anketě propadl

Ještě o polovinu menší přízeň veřejnosti zaznamenalo Nařízení Evropské unie zavádějící katalog udržitelných ekonomických činností. Takzvaná taxonomie definuje konkrétní technické parametry toho, kdy určitá hospodářská činnost nevytváří neúměrný dluh příštím generacím a z tohoto titulu ani nepředstavuje riziko z hlediska návratnosti investice. Tato klasifikace je jednotná pro celou Evropskou unii a je opřena o pečlivou analýzu aktuálních vědeckých poznatků. Zásadně je tím ztíženo podvádění vydáváním neudržitelných činností za ekologická.

Zároveň také zásadně mění podnikání. Při žádosti o úvěr v bance si už žadatel nevystačí s tím, že je jeho podnikatelský záměr návratný finančně. Taxonomie bude postupně přesměrovávat veřejné, ale i soukromé finance do udržitelných projektů. Urychlí to proces transformace těch firem, které v tuto chvíli udržitelné nejsou, a to efektivněji než složité odvětvové předpisy.