Nápad ministerstva školství, aby byl vyučován pouze jediný povinný jazyk, totiž angličtina, mě vede k zamyšlení nad významem cizích jazyků pro právo, zvláště pro právo evropské. V dobách mé povinné školní docházky byl také jen jeden povinný cizí jazyk – ruština. Když jsem se učil jiné řeči, leckdo se divil, k čemu je to dobré. Asi stejně jako dnešní navrhovatelé z ministerstva školství.
Angličtina je určitě dnes nejdůležitější komunikační jazyk. Zaujímá druhé místo počtem těch, kdo ho ovládají, anebo si to alespoň myslí. Na prvním místě je čínština. Angličtinu se lze poměrně rychle naučit, protože není třeba se v začátcích prokousávat tolika mluvnickými pravidly jako třeba ve francouzštině nebo v němčině. Až v dalších fázích nastupuje složitá idiomatika, která z cizích komunikátorů činí skutečné mluvčí. Anglicky komunikují mezinárodní právní kanceláře a v angličtině obíhá drtivá většina mezinárodních spisů. Výhody angličtiny nelze zpochybnit, ale nelze ani zpochybnit přínos znalosti dalších „velkých“ jazyků.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později