Spuštění aplikace ChatGPT na konci loňského roku vyvolalo mezi lidmi nebývalou chuť experimentovat s umělou inteligencí a testovat její mantinely a schopnosti. Na světlo ale vyneslo také dlouho v pozadí skrývanou otázku, jak regulovat práci robotů a jak nahlížet na jejich právní status. To zasahuje do tradičního vnímání autorského, ale také třeba antidiskriminačního práva, nehledě na obecné etické standardy. Právníci se sice shodnou, že nějaká míra regulace AI bude zapotřebí, už méně ale panuje shoda na tom, jak má být tvrdá a kterých právních aspektů využití této technologie se má týkat. Prvotní návrh evropské právní úpravy pak sklidil zejména z řad vývojářů kritiku z přílišné tvrdosti a obavy z toho, zda úplně nezastaví rozvoj umělé inteligence v Evropské unii. A tak se nabízí otázka – změní se prvotní „oťukávání“ technologií s právem v pevný svazek, na němž se bude dát stavět silný byznys? Anebo půjde spíše o velký třesk, který rozmetá dosud zažité principy? Mapování aktuálního klimatu ohledně regulace AI se věnuje hlavní téma zářijového Právního rádce.

Další právní novince, která naplno vstoupila do světa byznysu uprostřed léta, jsme se rozhodli věnovat titulní rozhovor. Pohledem firemní praxe jsme se v něm podívali na takzvaný whistleblowing nebo jinak ochranu oznamovatelů. Snažíme se ukázat, že nejde o udavačství, za nějž bývá whistleblowing zejména v tuzemských politických kruzích zaměňován. Naopak dobře nastavený systém příjmu a řešení oznámení může podniky nejen ochránit před právními přešlapy a ztrátou image, ale také jim přinést nové nápady a podnikatelské příležitosti.

Neodložili jsme ani tradiční investiční a majetková témata. S advokátem Jakubem Štilcem jsme se podívali na právní aspekty investic do nemovitostí v zahraničí. A partnerka kanceláře Císař, Češka Smutný Markéta Flanderková připravila analýzu daňových konsekvencí spojených se vznikem a fungováním svěřenského fondu.

Přeji vám příjemné čtení a podnikatelsky úspěšný podzim.

Související