Na konci 60. let minulého století uskutečnili ve Spojených státech fascinující kriminologický pokus. Některým vězňům se znetvořenými tvářemi, kteří si v newyorském vězení odpykávali svůj trest, byla zajištěna plastická operace obličeje. Kontrolní skupina vězňů rovněž se zohyzděnými obličeji podobnou výhodu neměla. Jeden rok poté, co byli tito vězňové propuštěni na svobodu, kontrola záznamů ukázala, že zločinci, kteří podstoupili plastickou operaci, se do vězení vraceli mnohem méně často. Jak navíc vědci zjistili, bylo dočista jedno, jestli vězni prošli tradičními resocializačními službami, nebo ne. O návratu do vězení primárně rozhodovala jejich tvář.

Někteří kriminologové se domnívali, že proměna zevnějšku snad změnila i charakter těchto mužů, jak ale ukazují mnohé jiné studie, pravda je mnohem prozaičtější. Tím, že se zvýší atraktivita zločinců, nesníží se jejich kriminalita, pouze pravděpodobnost, že budou odsouzeni. S dobře vypadajícími lidmi je prostě v právním systému lépe zacházeno.

A tak se při jiném výzkumu například ukázalo, že atraktivní obžalovaní mají dvakrát větší šanci, že se vyhnou vězení, než ti ošklivější. V jiné studii (týkala se odškodného v případech hrubého ublížení z nedbalosti) zase obžalovaní, kteří vypadali lépe než oběť, platili poloviční odškodné než v případě, když byla oběť krásnější než oni.

Nic nového pod sluncem, dalo by se říct. Vždyť i prostitutka Fryné (byla prý modelem Praxitelovy sochy Afrodity Knidské), jež stanula ve čtvrtém století před naším letopočtem před athénským soudem kvůli bezbožnosti, byla nakonec díky své kráse osvobozena. Její obhájce Hypereidés prý dokonce na závěr své řeči roztrhl Fryné oděv a soudcům odhalil její ňadra, aby její líbeznost doložil.

Podobné praktiky dnešním advokátům doporučit rozhodně nelze, není ale náhodou, že svým klientům radí obléct se před soudním líčením důstojně a upravit svůj zevnějšek. No a jak dokládá věda, v některých případech by se zřejmě vyplatila i ta plastická operace.

Související