V letošním ročníku Ekonom žebříček udržitelnosti bylo oceněno osm firem. V kategorii strategie zvítězil Plzeňský Prazdroj, mezi projekty uspěly například pražírna Fair & Bio nebo Chart Ferox. „Udržitelnost přinese obrovské množství nových technologií a inovací, bude znamenat zásadní investice. Pro české firmy to znamená spoustu nových příležitostí. Pozitivní rovinu můžeme najít i v ESG reportingu. Pro firmy je to test odolnosti jejich byznys modelu vůči budoucím trendům – chystané legislativě či preferencím nové generace spotřebitelů,“ řekl Právnímu rádci Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zároveň je pode něj namístě racionalita, protože na HDP Česka má vysoký podíl průmysl a řada oborů je energeticky velmi náročná. „Nevhodná legislativa nebo nerovný přístup může takové firmy vytlačit do jiných částí světa a snížit konkurenceschopnost celé země. Klima neochráníme ani zbytečnou regulací nebo novým nepotřebným reportingem,“ varuje Jonák.

Jasné cíle a všestrannost Prazdroje

V kategorii strategie získal prvenství Plzeňský Prazdroj, jenž byl za jeden ze svých projektů oceněn již loni. Podle právníka a porotce Czeslawa Waleka jsou kladem společnosti jasně stanovené cíle a dlouhodobost programů. „Opravdu jsme si stanovili jasný úkol, do roku 2030 chceme mít všechny naše pivovary uhlíkově neutrální. Zásadní dopad na naše emise měl přechod areálu v Plzni na teplo z obnovitelných zdrojů; odebíráme ho z nedaleké teplárny. Díky tomu se nám podařilo emise snížit o 76 procent,“ řekl Právnímu rádci manažer udržitelnosti Ivan Tučník. Ředitelka Nadace pro rozvoj občanské společnosti Taťána Plecháčková dodává, že cíle Prazdroje jsou dobře měřitelné. „Lze sledovat posun k promyšlené strategii ve vazbě na byznys.“ Jde například o snižování spotřeby vody při výrobě piva. K tomu jeden z pivovarů skupiny Radegast podpořil několik projektů na zadržování vody v krajině v podobě výstavby či obnovy horských tůní.

Dobře měřitelný bude rovněž projekt Chytrej výčep. „Na základě dat z měření v hospodách navrhneme úpravy výčepní technologie, které pomohou snížit spotřebu energií až o 30 procent, přičemž kvalita čepovaného piva zůstane zachovaná,“ slibuje Tučník. Firma, jejíž udržitelnost zajišťuje na plný úvazek pět lidí, spustila také programy ProChmel a ProJečmen. Data z nich mají zemědělcům usnadnit a zefektivnit pěstování obou plodin. Porota ocenila i úroveň každoročního zveřejňování uhlíkové stopy Prazdroje či aktivitu při edukaci spotřebitelů a podporu komunit.

Rychlost a koncepce v podání Škoda Auto

Stříbrnou medaili za svou strategii udržitelnosti získala Škoda Auto. Zohledňuje ji i rámcový dokument Next Level Škoda Strategy 2030, který mimo jiné zakotvuje cíl být do uvedeného roku nejlepší společností ve své třídě v ESG.

Toho se automobilka snaží dosáhnout například pomocí snižování spotřeby vody a energie při výrobě. Do roku 2030 by ráda dosáhla uhlíkově neutrální výroby ve třech svých závodech v Česku. „Pomoci nám k tomu může například loni instalovaná solární elektrárna na střechách našeho hlavního závodu v Mladé Boleslavi a logistickém centru s výrobní kapacitou přes 2 GWh bezemisní elektřiny za rok nebo plánovaná modernizace teplárny ŠKO‑ENERGO na stoprocentní využití biomasy,“ uvádí Libor Boček, koordinátor strategického monitoringu společnosti.

Škodovka se musí vyrovnávat s rozdíly v přístupu k udržitelnosti v Česku a Německu. Zákonné standardy jsou v obou zemích podobné, liší se společenská klimata. „V porovnání se zahraničím vidíme rozdíly například ve vnímání témat udržitelnosti zákazníky nebo podle stupně adopce elektromobility,“ vysvětluje Boček.

Při hodnocení odborná porota zvlášť ocenila, že automobilka jako jedna z prvních společností zveřejnila zprávu o udržitelnosti za rok 2023. „Je to postup, který budou vyžadovat nové evropské standardy pro vykazování udržitelnosti. Zároveň je velmi vhodné, aby si různé zainteresované strany mohly v jeden moment vzít finanční i nefinanční informace za stejné období a porovnat je,“ vysvětluje Tomáš Babáček, porotce a zakladatel poradenské společnosti mutualus (dříve Verdian).

Ekologii má SONNENTOR v krvi

Čejkovický Sonnentor vyrábí především čaje a koření. Často ze surovin – například meduňky, měsíčku či máty – od přibližně třiceti pěstitelů vyznávajících zásady ekologického zemědělství. Některé ingredience se dovážejí až z Tanzanie a firma za ně platí poctivou cenu, protože i tam chce biopěstitelům zajistit slušné živobytí. Spolumajitel a ředitel Josef Dvořáček v souvislosti s udržitelným podnikáním připomíná slova papeže Františka: „Laskavost a pokora nejsou ctnostmi slabých, nýbrž silných, kteří nepotřebují zacházet špatně s ostatními proto, aby pocítili svoji důležitost a nadřazenost.“

Firma neprodává v klasických obchodních řetězcích, ale v prodejnách zdravé výživy a bioprodejnách, kde zákazník více ocení vysokou jakost. „Výrobní halu jsme postavili v místě rozpadlého kravína. Když jsme se téměř před 10 lety zamýšleli, kolik plastových nerozložitelných obalů zůstane po spotřebování našich produktů, začali jsme zkoušet alternativní kompostovatelné materiály,“ vzpomíná Dvořáček. Čajové sáčky dnes má z neběleného papíru, ty pyramidální z cukrové třtiny. Pro dopravu společnost využívá kamionů, které by se jinak prázdné vracely domů. Úspornějším balením se skoro třetina dopravy ušetří.

Dnes je středně velký Sonnentor v udržitelnosti v mnoha ohledech srovnatelný s obry oboru. „Jde o dlouhodobou práci a velmi konkrétní aktivity od výstavby výrobní haly z brownfieldu přes ekologické zemědělství, principy cirkulární ekonomiky a využívání odpadů pro vytápění, nahrazování obalových materiálů a mnoho jiného. Je to příklad firmy, která má ESG v základních hodnotách,“ říká Laura Mitroliosová z poradenské a konzultační společnosti CIRA Advisory.

Finanční zdraví od České spořitelny

V navázání udržitelnosti na byznys jsou nejdál banky. „Propojovat růst, úspěch a dlouhodobou udržitelnost pro nás není nová výzva. Česká spořitelna byla na tomto principu před 200 lety založena. Největší výzvou zůstává toto poslání smysluplně rozvíjet. Naší klíčovou strategií je zlepšování finančního zdraví klientů a posilování udržitelné prosperity,“ říká Petra Ondrušová, která má v bance udržitelnost na starosti.

Spořitelna se veřejně zavázala pomoci všem svým klientům vytvořit do roku 2025 minimální finanční rezervu a dlouhodobou rezervu na stáří. „Do roku 2025 také chceme zpřístupnit finanční vzdělávání všem žákům základních a středních škol v Česku,“ doplňuje Ondrušová. Koncept péče o finanční zdraví ocenila porota a Jan Brázda z poradenské společnosti PwC připomíná, že jde o dlouhodobou záležitost. „Ve srovnání s ostatními vyčnívá i sociální bankovnictví na podporu sociálních podniků a neziskových organizací,“ říká. Kladem je i otevřenost komunikace firmy i to, jak hodnotí úvěrovatelnost svých klientů a umožňuje jim anonymizované srovnání s jinými.

Česká spořitelna hodlá investovat 50 miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů do transformace domácích firem a jako jedna z prvních domácích bank provedla kalkulaci objemu emisí ve svém úvěrovém portfoliu. Tedy u výroby elektřiny, v teplárenství a komerčním i rezidenčním real estate. Totéž chystá pro ropu a plyn, produkci železa a cementu nebo automobilový průmysl a zemědělství. Sama jde příkladem: uhlíková stopa samotného provozu je od letoška na čisté nule.

Ekonom žebříček udržitelnosti

Kategorie strategie

1. Plzeňský Prazdroj
2. Škoda Auto
3. Sonnentor

Kategorie strategie – dobrá praxe v bankovním sektoru

- Česká spořitelna

- Komerční banka

Kategorie projekt

- Fair & Bio, družstvo

  • Káva bez obalu ve vratných kapslích

- Heureka Group

  • Udržitelný e-shop

- Chart Ferox

  • Cirkulární ekonomika - recyklace všech odpadů pro druhotné zpracování
  • Eliminace úrazů skrze motivaci a angažovanost zaměstnanců

Transparentní a edukativní Komerční banka

V samostatné kategorii strategií v bankovním sektoru porota kvitovala i činnost Komerční banky. Stojí na několika pilířích, ceněna je především aktuálnost, se kterou informuje o své činnosti. „Je to jedna z mála firem, které mají ve své zprávě srovnání za poslední tři roky. Čtenář nemusí složitě dohledávat, na jaké úrovni byl daný cíl dřív, jestli ze zprávy nevypadl. Ve zprávě Komerční banky najdete vývoj, ať už byl pozitivní, nebo negativní,“ přibližuje Brázda.

Bankovní dům se zároveň významně angažuje i v edukativní činnosti. Za všechny aktivity je možné jmenovat projekt Enviros, zaměřený na expertní poradenství v udržitelnosti klientů v energetickém sektoru. Odborníci z Envirosu se podíleli například na tvorbě bratislavského akčního plánu pro udržitelnou energetiku a klima či na energetické transformaci regionu Broumovsko.

Plusové body banka získává i za transparentní informování o sobě. „Nedělá report pro report, je to skutečně reflektování reality od elektromobility přes udržitelné budovy, do kterých se teď stěhuje, až po odpovědnost člena představenstva, který se udržitelnosti věnuje,“ dodává Brázda.

Káva bez obalu z Fair Bio

V kategorii projektů uspěla Fair & Bio pražírna, což podle porotců ukazuje, že se do ochrany životního prostředí mohou zapojit i malé firmy, a přitom prosperovat. „Od roku 2019 nabízíme bezobalovou kávu, tvoří zhruba pětinu prodeje. Zpočátku jsme ji rozváželi ve vratných barelech, ale ukázaly se jako nepraktické z hlediska velikosti, hmotnosti, designu i udržení čerstvosti. To nás vedlo k hledání inovativních řešení, “ řekl Právnímu rádci vedoucí pražské pražírny Martin Třešňák.

Loni firma spustila pilotní projekt se společností MIWA, která vyvinula vratné kapsle – oproti běžným o 90 procent snižují materiálovou náročnost a mají o 62 procent menší uhlíkovou stopu. Tímto způsobem už dodala 2,5 tuny kávy. Vyhlídkou je, že tlak na plnění standardů nové legislativy ESG otevře možnosti hledat ekologicky orientované partnery. Fair & Bio výběrem dodavatelů podporuje šetrné pěstování kávy a nabízí důstojné pracovní podmínky lidem limitovaným zdravotním stavem.

Certifikace udržitelnosti od Heureky

Odborná porota ocenila i projekt Udržitelný e‑shop nákupního portálu Heureka. Při splnění náročných podmínek ESG získávají e‑shopy certifikát osvědčující jejich zodpovědný přístup k podnikání.

Zdaleka na něj nedosáhne každý. Z více než dvou tisíc uchazečů z Česka a Slovenska ho získala necelá pětistovka. „Pokud e‑shop nesplní požadavky na udělení certifikátu, může požádat o doporučení, na které oblasti ESG by se měl zaměřit, a kýžený úspěch se pak většinou dostaví. Vždy ale po kontrole správnosti poskytnutých informací,“ popisuje Martin Žabka, Group Communications Manager Heureky. Na údajích ukazuje, že e‑shopy nejčastěji potřebují poradit s měřením uhlíkové stopy, kontrolou dodavatelského řetězce a s doložením dobrých pracovních podmínek i bezpečného pracovního prostředí.

Porotu zaujal potenciál pozitivně ovlivnit širokou skupinu uživatelů a spotřebitelské chování. „U Udržitelného e‑shopu musím také vyzdvihnout propracovaný dotazník, který působí edukačně. Doufám, že ocenění pomůže s dalším rozvojem projektu a potenciál bude využit do maxima,“ přidává členka poroty Laura Mitroliosová.

Dvojí úspěch CHART FEROX

Ocenění hned za dva projekty si odnesla děčínská strojní společnost Chart Ferox. V oblasti řízení a ochrany zaměstnanců zaujala aplikace Near Miss, pomocí které mohou zaměstnanci, dodavatelé či odběratelé upozorňovat na možná bezpečnostní rizika vedení. „Skupiny mimo Chart dávají vstupy přes naše zaměstnance, kteří je aktivně vyzývají k participaci. Dále je možné využít kiosky a stanice ve výrobě,“ představuje systém ředitel závodu Bronislav Převrátil.

O úspěšnosti aplikace svědčí i dostupné statistiky. Úrazovost se za poslední dva roky významně snížila do té míry, že závod v tuto chvíli hlásí dva miliony odpracovaných hodin bez úrazu s pracovní neschopností. Skrze aplikaci obdržela společnost téměř 1700 podnětů, které jsou řešeny do dvou dnů od obdržení. Digitální rozhraní se dle vyjádření společnosti nyní jako reportovací nástroj rozšiřuje do závodů Chart po celém světě. Jako veřejnou například do App Store či Google Play ji však firma neplánuje.

Porota ocenila i projekt využívání odpadu, který společnost vyprodukuje, takže Chart Ferox funguje jako bezskládková. „Na roční bázi jde o desítky tun dřevěného odpadu, ten pak dělíme a následně ho využívá výrobce nábytku jako materiálový vstup pro své výrobky,“ představuje firemní strategii na konkrétním příkladu Převrátil.

Související