Právní dokumenty nejen v Česku, ale i jinde ve světě jsou notoricky známé tím, že není úplně snadné jim porozumět, a to i pro vyškolené právníky. Nová studie kognitivních vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) tvrdí, že našla důvod, proč jsou tyto texty tak neproniknutelné. Spletitý jazyk právnických textů prý slouží specifickému účelu: vyvolat pocit autority.

Jak vědci zjistili, klíčovým rysem právních dokumentů je časté po­užívání dlouhých definic vložených doprostřed vět. Tato struktura, která je v běžném jazyce vzácná, výrazně zvyšuje obtížnost porozumění. Aby výzkumníci ověřili své hypotézy o původu právnického jazyka, požádali přibližně 200 neprávníků, aby napsali zákony zakazující různé trestné činy a zároveň vytvořili příběhy o těchto trestných činech.

Výsledky byly zarážející. Při psaní zákonů účastníci instinktivně a zcela důsledně používali složitý jazyk s dlouhými vloženými větami, zatímco při psaní příběhů o stejných tématech dokázali psát mnohem srozumitelněji. Tato zjištění zpochybňují představu, že právní dokumenty se stávají složitými v procesu postupného upravování a doplňování. Naopak podporují to, co výzkumníci nazývají „hypotézou kouzelného zaklínadla“ – představu, že právní jazyk záměrně přijímá osobitý styl, aby se odlišil a vyjádřil autoritu.

„Zdá se, že lidé chápou, že existuje implicitní pravidlo, že takto by měly zákony znít, a tak je také píší,“ okomentoval to hlavní autor studie Edward Gibson, profesor kognitivních věd na MIT. Vzhledem k tomu, že se společnost potýká se stále složitějším právním a regulačním rámcem, měli bychom se rychle naučit tohle nepsané pravidlo ignorovat. Potřeba jasného a srozumitelného právního jazyka nebyla nikdy větší než nyní.

Související