Základní registry startují, slibují rychlost a efektivitu

Takovýto stav by měl u tzv. referenčních údajů začít nejen pro běžné občany, ale i pro podnikatele, platit od 1. července, kdy bude spuštěn ostrý provoz základních registrů. Jejich náležitosti upravuje zejména zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

Údaje budou díky své přítomnosti v registrech, pokud nebudou vybranými způsoby zpochybněny, považovány za správné. To všechno by mělo úřady a jednání s nimi podle Správy základních registrů zrychlit.

REGISTRY OBYVATEL, OSOB, ÚZEMNÍ IDENTIFIKACE A PRÁV A POVINNOSTÍ

Základní registry jsou čtyři a měly by obsahovat i tzv. referenční vazby. Jde o základní registr obyvatel (neboli registr obyvatel), základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (registr osob), základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (registr územní identifikace) a základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (neboli registr práv a povinností).

Zatímco náplň registru obyvatel i územní identifikace je poměrně jasná, údaje dostupné ve dvou zbývajících by nemusely být na první pohled zřejmé. V registru osob budou vedeny podle § 25 zákona údaje o právnických osobách, organizačních složkách právnických osob, organizačních složkách státu, podnikajících fyzických osobách, zahraničních osobách a jejich organizačních složkách a organizacích s mezinárodním prvkem. To vždy za předpokladu, že jsou zapsány do evidence podle jiného právního předpisu.

V registru práv a povinností budou podle § 50 zákona jednak referenční údaje o agendách orgánů veřejné moci, a to včetně údajů o oprávněních přístupu k datům vedeným v základních registrech a seznamu názvů agend a jejich číselných kódů a jednak referenční údaje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a právech a povinnostech k věcem, pokud jsou údaje o těchto osobách a věcech vedeny v základních registrech, a to včetně údajů o rozhodnutích orgánů veřejné moci.

REFEREČNÍ ÚDAJE

Referenčními údaji jsou například v případě registru obyvatel podle § 18 zákona jméno či jména, příjmení, adresa místa pobytu, datum, místo a okres narození, datum, místo a okres úmrtí, státní občasntví, čísla elektronicky čitelných dokladů apod. U registru osob jde podle § 26 třeba o obchodní firmu nebo název nebo jméno, popřípadě za daných podmínek jména, a příjmení, datum vzniku (či zániku) nebo datum zápisu (či výmazu) do (či z) evidence, právní formu, statutární orgán, adresy, vybrané údaje o provozovně apod.

CO OČEKÁVAT?

A jaká očekávání registry před jejich spuštěním vzbuzují? "Očekávali jsme, že základní registry umožní bankám lepší přístup k některým údajům o klientech (spotřebitelích) potřebným pro posouzení rizik spojených s poskytováním vybraných produktů klientům a dále lepší přístup k údajům nutným pro řádnou identifikaci klienta (neuvedeným po 1. lednu 2012 v občanských průkazech klientů). Stávající systém tak, jak je nastaven, však tento přístup neumožňuje," odpovídá například Monika Klucová, tisková mluvčí Komerční banky.

"Očekáváme snížení nákladů a pracnosti na dokladovost žádostí k úřadům, ale úspory jsou možná v tisících či několika málo desítkách tisíc za rok," odpovídá například Jan Leščinský, ředitel Právního odboru Skansky. Právnička České spořitelny Eliška Bramborová zase říká: "Od zavedení základních registrů očekáváme především zjednodušení, zrychlení a zlepšení kvality služeb poskytovaných orgány státní správy. Teprve praxe však ukáže, do jaké míry budou tato očekávání naplněna."

Uvidíme, s jakým úspěchem se základní registry setkají. Podle plánů Ministerstva vnitra by ale před sebou měly mít velkou budoucnost a dále se zásadně rozvíjet.