Centrální bankéři by mohli zvýšit úrokové sazby dříve, než se dosud čekalo. Tuto možnost tento týden připustil i sám guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pohyb sazeb směrem nahoru by se odrazil i ve zdražení úvěrů pro firmy a podnikatele.

Růstu sazeb ČNB směrem nahoru nahrává silný růst mezd, který bude přes vyšší útraty spotřebitelů tlačit na růst inflace. "V kombinaci s nižší úrovní kurzu koruny oproti našim očekáváním se otevírá určitý prostor, abychom zvýšení sazeb udělali dříve, než jsme původně mysleli," řekl guvernér. Po posledním měnovém zasedání bankovní rady na začátku května přitom Rusnok uvedl, že letos počítá s pohybem sazeb nahoru až někdy v závěru či posledním čtvrtletí tohoto roku.

"Ke zvýšení sazeb dojde podle našeho názoru na srpnovém zasedání s novou makroprognózou," odhadl analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. Podle něj se však hlasy pro navýšení klíčové sazby objeví mezi členy bankovní rady již na konci června, kdy je na programu nejbližší jednání o nastavení měnové politiky.

0,75 procenta

je aktuální výše základní sazby České národní banky.

Možnost srpnového růstu sazeb označují za pravděpodobnou i ekonomové dalších tuzemských bank. "Zveřejněná čísla o vývoji mezd vidíme jako argument pro zvýšení sazeb ČNB o čtvrt procentního bodu již v srpnu," uvedl hlavní ekonom české UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Kromě vývoje mezd zmínil stejně jako Rusnok nižší úroveň kurzu koruny, který je nyní kolem 25,70 CZK/EUR. Slabší měna se kvůli vyšším dovozním cenám může projevit na růstu inflace, kterou by centrální bankéři museli tlumit právě vyššími sazbami.

Dvoutýdenní repo sazba, za kterou si komerční banky ukládají u ČNB přebytečné peníze, se naposledy zvyšovala v únoru, a to o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. V pořadí šlo již o třetí nárůst od loňského dubnového konce intervencí. V březnu sazby ČNB ponechala beze změny. V květnu pro jejich růst hlasoval (jen) viceguvernér Mojmír Hampl, který tento týden v rozhovoru pro týdeník Ekonom řekl, že za současného přehřívání ekonomiky už měla být základní sazba nad jedním procentem.

Případný růst sazeb ČNB se odrazí i na tržních sazbách na mezibankovním trhu. Právě na ně je navázána většina úvěrů pro podniky − úroky nejsou v průběhu splácení pevné, ale mají takzvanou plovoucí sazbu. V Česku se pro její výpočet používá nejčastěji sazba PRIBOR. Jan Scholz, manažer útvaru řízení úvěrových produktů korporátního bankovnictví ČSOB, upozornil, že i přes předchozí tři zvýšení sazeb ze strany ČNB zůstávají úrokové sazby u komerčních úvěrů i nadále blízko historických minim.

Podle něj a také zástupců dalších oslovených bank se navíc dosavadní růst úroků nijak neodrazil na takzvané rizikové přirážce, která se u ceny úvěrů odvíjí od finančního zdraví firmy, odvětví podnikání a makroekonomické situace. "V souvislosti s aktuální situací na trhu neevidujeme změnu přístupu k rizikovějším úvěrům a k výpočtu rizikových nákladů jako takových," uvedl Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank v ČR.

"Současné zvyšování sazeb je způsobeno růstem tržní ceny peněz, ceny úvěrů tudíž rostou všem stejně," potvrdil Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.

Související